Barviva jsou přídatné látky, které mohou mít přírodní i umělý původ. Do potravin se přidávají z technických nebo obchodních důvodů – mohou například obnovovat barvu, která se během výroby ztratila. U sladkostí však často slouží jednoduše ke zlepšení jejich vzhledu.
Evropská pravidla přitom nerozlišují mezi přírodními a umělými barvivy z hlediska toho, zda je jejich použití povoleno. Umělá barviva se dále dělí na azobarviva a neazobarviva. Azobarviva obsahují ve své chemické struktuře azoskupinu tvořenou dvěma atomy dusíku a mohou mít červenou, žlutou, hnědou nebo černou barvu.
Povolené neznamená automaticky bez rizika
Přídatné látky povolené v EU prošly hodnocením bezpečnosti a při schválených podmínkách použití se považují za bezpečné. Jejich bezpečnost se však může s novými vědeckými poznatky znovu přehodnocovat. U některých přídatných látek je zapotřebí další výzkum. Při hodnocení bezpečnosti se posuzují toxikologická a další vědecká data. Pokud je to možné, stanoví se na jejich základě přijatelný denní příjem (ADI), obvykle vyjádřený v miligramech látky na kilogram tělesné hmotnosti za den. „Éčka“ tedy za běžných podmínek nepředstavují nebezpečí, pokud u nich není překročen stanovený limit ADI.
Problémem však může být množství různých přídatných látek, které člověk během dne přijme z více potravin. Barviva se totiž nepoužívají pouze ve výrazně barevných bonbonech nebo nealkoholických nápojích. Mohou se objevovat také v potravinách, kde bychom je nemuseli očekávat, například v pomazánkách nebo jogurtech, kde slouží k úpravě či zvýraznění barvy výrobku. Při příjmu téže přídatné látky z více potravin se její celková expozice sčítá a u některých látek může zejména u dětí odhadovaný příjem překročit ADI.
Jakým barvivům se raději vyhnout
Některá potravinářská barviva mohou vyvolat alergické nebo hypersenzitivní reakce, a to i v případě, že není překročen stanovený ADI. Příkladem je tartrazin (E 102), který může způsobit kopřivku, kožní vyrážku nebo astma.
Tartrazin zároveň patří do skupiny označované jako Southampton Six, tedy mezi šest barviv, u nichž se zkoumá možný vliv na hyperaktivitu dětí. Tento účinek sice nebyl jednoznačně prokázán, přesto musí být u potravin obsahujících tato barviva uvedeno povinné upozornění. Jde o tato barviva:
- E 102 – tartrazin
- E 104 – chinolinová žluť
- E 110 – žluť SY / Sunset Yellow FCF
- E 122 – azorubin/karmoisin
- E 124 – ponceau 4R
- E 129 – Allura Red AC
Od roku 2010 musí být v Evropě u těchto šesti barviv uvedeno upozornění: „Může mít nepříznivý vliv na aktivitu a pozornost dětí.“
Pozor na sladkosti ze zemí mimo EU
Rozdíly mohou být také mezi sladkostmi vyráběnými v Evropské unii a výrobky pocházejícími ze zemí mimo EU. Ve studiích z let 2007 a 2013 byl zaznamenán pozitivní trend v používání potravinářských barviv, mimo jiné v souvislosti s přísnějšími pravidly pro označování. U sladkostí vyráběných mimo EU, například ve Spojených státech a Číně, se však barviva ze skupiny Southampton Six stále pravidelně používají.
Čtěte složení
Pokud chceme příjem umělých barviv u dětí omezit, je vhodné kontrolovat seznam složek – a to zejména u sladkostí. Přídatné látky musí být v seznamu složek označeny buď číslem E, nebo celým názvem a vždy je před nimi uvedena jejich funkce. Můžeme se tedy setkat například s označením „barvivo: E 120“ nebo „barvivo: karmín“.
Důležitá je také celková míra konzumace sladkostí. Množství sladkostí, které děti doma dostávají, je vhodné omezit. Dále je vhodné otevřeně mluvit o výživě, zdraví i reklamě na sociálních sítích. Příležitostná sladkost sama o sobě není problém. Samostatným tématem jsou nebezpečné výzvy na sociálních sítích, před nimiž je vhodné děti varovat.
