Nedávný test kuchyňských papírových utěrek, na kterém se spolu s dTestem podílely i další evropské spotřebitelské organizace, mimo jiné odhalil, že utěrky z recyklovaného papíru obsahují v různé míře bisfenol A (BPA) či bisfenol S (BPS). Švédská organizace Råd & Rön nad rámec testu vyzkoušela, zda se bisfenol A může přenášet z utěrek do potravin.
Odborníci otestovali ve Švédsku běžně doporučovaný způsob přípravy slaniny v mikrovlnné troubě – plátky masa vložili mezi listy papírových utěrek z recyklovaných vláken. Slanina se v mikrovlnce připravovala tři minuty a následně se nechala ještě pět minut zchladnout přímo na papíře. Pro srovnání byla testována i metoda klasického smažení slaniny na pánvi s následným okapáním tuku a vychladnutím na papírové utěrce po dobu deseti minut.
Bisfenol se výrazně uvolňuje do tuku
Výsledky testu jsou znepokojivé. Slanina, která původně neobsahovala žádný bisfenol A, měla po přípravě v mikrovlnce koncentraci 58 mikrogramů BPA na kilogram. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil bezpečnou denní dávku pro BPAna 0,2 nanogramu na kilogram tělesné hmotnosti, což je velmi malé množství.
Pro dospělého člověka o váze 70 kg to znamená, že tolerovatelný denní příjem BPA vyčerpá po snězení pouhých 0,24 gramu takto připravené slaniny. Jinými slovy i pouhého půl gramu slaniny upečené na recyklované papírové utěrce v mikrovlnce vede k přesažení limitu přípustného denního příjmu BPA. U 15kilového dítěte stačí k dosažení limitu pouhých 0,05 gramu, což je sotva špetka.
Které papírové utěrky vybrat?
V květnu jsme vydali test kuchyňských papírových utěrek. Srovnali jsme v něm 17 utěrek, z toho tři byly recyklované. Sledovali jsme jejich savost, pevnost, snadnost používání či mikrobiologickou nezávadnost. Výsledky testu vám poradí, které utěrky slouží nejlépe.
Pokud vás zajímá téma nežádoucích látek, přečtěte si také článek o chemii v kuchyňských utěrkách z recyklovaného papíru.
Ani okapání na utěrce není bezproblémové
V druhé části švédského testu se slanina smažila klasicky na pánvi a poté se nechala okapat na recyklované papírové utěrce. V tomto případě byla migrace bisfenolu z papíru do slaniny menší než u přímého ohřevu v mikrovlnce, v laboratoři naměřili ve slanině 1,1 µg/kg. Přesto však jeden plátek smažené slaniny (cca 13 g) představuje pro dospělého celodenní limitní dávku BPA.
Test prokázal, že teplo a tuk způsobují výrazné uvolňování BPA do jídla v množství, které podstatně překračuje bezpečné limity. Švédský úřad pro potraviny i autoři testu nedoporučují používat recyklované papírové utěrky v přímém kontaktu s potravinami, a to zejména při vaření nebo ohřívání. Pro styk s jídlem volte utěrky z čisté celulózy a s certifikací pro kontakt s potravinami (logo skleničky a vidličky).
Proč dávat na BPA pozor?
Bisfenol A se nejčastěji používá při výrobě plastů. Do papírových utěrek se dostává jako kontaminant z recyklovaných vláken (například z termopapírů či plastů obsažených v odpadním papíru). Jeho přítomnost ve většině recyklovaných papírových utěrek potvrdilo testování. Tato látka může v lidském těle ovlivňovat reprodukční systém, imunitu a existuje podezření na její souvislost s rozvojem autoimunitních onemocnění.
Jeden plátek slaniny zamořený BPA sice nepředstavuje okamžité zdravotní riziko, ale bisfenoly přijímáme z mnoha různých zdrojů a předmětů kolem nás. Proto je důležité snažit se omezit celkové množství bisfenolů, kterému jsme vystaveni, například volbou papírových produktů z čisté celulózy při práci s jídlem.
