Zahraniční test: Lubrikační gely

Trocha suché teorie na začátek. Lubrikační gel je přípravek určený ke snížení tření při intimním styku. V praxi může pomoci při přechodné i dlouhodobější nedostatečné vlhkosti sliznice, při zvýšené citlivosti, v období hormonálních změn, po porodu nebo jednoduše pro zvýšení pohodlí. Zvláštní význam má lubrikace při análním sexu, jelikož organismus v těchto partiích není schopen produkovat vlastní zvlhčení.

Je však dobré připomenout, že lubrikant nemusí vždy vyřešit příčinu obtíží. Pokud se suchost, pálení nebo bolest při styku opakují, nemusí stačit jen výměna gelu za jiný. Známá nemocnice Mayo Clinic i britský zdravotnický systém NHS upozorňují, že při dlouhodobých potížích je vhodné pátrat po příčině a případně se poradit s lékařem.

Vodní, silikonový nebo olejový?

Základní dělení lubrikačních gelů je poměrně přehledné. Produkty na vodní bázi bývají nejuniverzálnější, snadno se smývají a pro mnoho lidí představují první volbu.

Silikonové gely zpravidla vydrží déle a poskytují trvalejší skluz. Nejsou však vhodné pro silikonové sexuální pomůcky, protože mohou narušit jejich povrch.

Olejové produkty některým uživatelům mohou vyhovovat svou texturou, i ony však mají zásadní omezení. Nehodí se totiž k latexovým kondomům. Olej narušuje strukturu latexu a kondomy z přírodního kaučuku při kontaktu s olejovými látkami rychle ztrácejí pevnost a pružnost. Materiál může změknout, zeslábnout a snáz prasknout nebo se protrhnout.

Dánská spotřebitelská organizace Forbrugerrådet Tænk ve svém únorovém srovnání složení lubrikačních gelů pracovala právě s vodními, silikonovými i olejovými variantami (a také čtyřmi hybridními gely na vodní a silikonové bázi), aby co nejlépe pokryla nabídku na trhu.

Jde to, nedře to

Do velkého srovnání bylo zařazeno 43 osobních lubrikačních gelů prodávaných v dánských kamenných obchodech a e-shopech. Jak je u dánských srovnání zaměřených na chemii zvykem, nešlo o klasický laboratorní test, ale o posouzení deklarovaného složení.

Hodnotitelé zkoumali seznamy ingrediencí a pátrali po potenciálně alergenní parfemaci, látkách řazených mezi endokrinní disruptory a chemikáliích, které mohou být problematické pro životní prostředí.

Do výsledkové tabulky jsou zařazeny jak produkty řazené mezi kosmetiku, tak i ty, které se prezentují jako zdravotnické prostředky. Všechny byly posuzovány stejným metrem nehledě na jejich označení.

Známkování bylo tříúrovňové. Známka A znamená nejlepší hodnocení a označuje výrobek bez sledovaných problematických látek. B představuje střední známku pro výrobky s parfemací či se složkami, které mohou škodit životnímu prostředí. C značí nejhorší hodnocení a dostaly jej výrobky obsahující například endokrinní disruptory. Výsledky byly vcelku příznivé, 30 výrobků získalo známku A, šest B a sedm C.

Proč by měla vadit vůně?

Parfemace v intimních gelech nemusí při jednorázovém použití sama o sobě představovat problém. Je však třeba pamatovat na to, že zvyšuje celkovou chemickou zátěž a s opakovanou expozicí může růst i riziko vzniku alergie. Zvlášť u výrobků určených pro citlivé sliznice tak dává smysl držet se jednoduchého pravidla, že menší množství přísad bývá lepší.

Co však dánští kolegové v gelech netolerovali, byly látky řazené mezi endokrinní disruptory. Srovnávaného sortimentu se týká cyclopentasiloxane, který se nachází v šesti výrobcích, a sodium methylparaben a cyclohexasiloxane, jež byly odhaleny v jednom výrobku.

Cyclopentasiloxane a cyclohexasiloxane budí obavy hlavně kvůli účinkům souvisejícím s dopady na plodnost a reprodukci, vývoj pohlavních orgánů nebo fungování štítné žlázy. Zároveň patří mezi látky, které dlouho přetrvávají v přírodě a mohou se hromadit v organismech.

Konzervant sodium methylparaben je méně problematický, ale i u něj byly popsány slabé estrogenní účinky. Některé studie hovoří rovněž o změnách reprodukčních ukazatelů či hormonálních hladin. V současnosti je nicméně v povolených koncentracích v kosmetice považován za bezpečný.

Lubrikanty