Černé ovce: Ukradené auto

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 10.7.2010    Publikováno v časopise 6/2010

V Radonicích u Prahy bydlí rodina Jelínkových. U domu má zahradu a vrata. Za vraty může parkovat auto. Zdůrazňuji to proto, že si každý asi pomyslí něco o štěstí, neb za plotem je přece auto v bezpečí. Bohužel to vždycky neplatí. Takže od začátku…
Manželé Jelínkovi si v bazaru koupili auto za 272 865 korun, na které si vzali finanční úvěr ve výši 245 579 Kč na dobu 6 let. Uzavření Smlouvy o úvěru probíhalo velice rychle, protože už bylo po deváté hodině večerní. Byli seznámeni s tím, že budou měsíčně splácet 8559 Kč. Smlouvu podepsali a odjeli vytouženým autem domů. Z auta se těšili dva měsíce.
Jednou brzy ráno šel pan Jelínek do práce a nevěřil vlastním očím. Zamčené auto za zamčenými vraty nebylo. Kam zmizelo? A hlavně jak? Kdo si troufl v noci násilně otevřít vrata a odvézt auto? Okamžitě zavolal policii a začalo vyšetřování. Výsledek? Případ byl odložen, zloděj se nenašel a auto taky ne.
Nastoupila pojišťovna. Ta vyplatila společnosti SAutoúvěr obecnou cenu platnou v době krádeže, tedy 189 000 Kč. Potom přišel dopis od úvěrové společnosti a v něm Protokol o konečném vyrovnání. Společnost SAutoúvěr požadovala od Jelínkových celkem 156 619 Kč. Tak to byl druhý šok. Neměli auto, přišli o desetiprocentní akontaci a dvě splátky a navíc by měli doplatit tolik peněz. Začali se zajímat o to, jak společnost SAutoúvěr k tak vysoké částce přišla, a došli k tomu, že si započetla 99 420 Kč jako poplatek za zpracování úvěru. Teprve nyní se zaměřili na to, co vlastně podepsali a zjistili, že v úvěrové smlouvě je o tomto poplatku zmínka s odkazem na Všeobecné obchodní podmínky. A tak se do nich podívali. Asi na desáté stránce podmínek, psaných velmi malým písmem, bylo ustanovení o poplatku za zpracování úvěru, který činí 1440,87 Kč měsíčně po dobu úvěru. V případě Jelínkových představuje poplatek za šest let více než 103 000 Kč. Pochopitelně se ihned proti tomuto vyrovnání ohradili. Marně.
Společnost SAutoúvěr začala na Jelínkovy vyvíjet nátlak. Dostávali dopisy, které je varovaly před navýšením dluhu v případě, že ihned nezaplatí. Napsal jim také exekutorský úřad a vyzval je k sepsání exekutorského zápisu o dluhu. A nakonec jim zavolal jakýsi pan Fiala a vyhrožoval, že pokud nezaplatí, bude je to stát mnohem více. Jelínkovi byli v koncích. Nevěděli si rady. Peníze si půjčovali proto, že je neměli, a teď by najednou měli zaplatit tak vysokou částku a přitom nemít žádné auto. Nakonec zvolili cestu do Černých ovcí…

Přihlásit