Léčivá síla rostlin: Šanta kočičí (Nepeta cataria L.)

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2006

Asi třičtvrtě metru vysoká trvalka z čeledi hluchavkovitých kvete začátkem léta modrofialovými kvítky a pronikavě voní. Vůně přitahuje kočky, které šantu okusují a parfémují se v ní. V německých zemích se jí říká „kočičí meduňka", společnou mají vůni i vlastnosti. Sbírá se kvetoucí nať, čím dříve po rozkvětu ji natrháme a rychle usušíme, tím lepší drogu získáme. Hlavní složkou jsou silice; šanta voní trochu po citronu, trochu po mátě a kafru. I proto se používá do vonných směsí potpouri a ve voňavkářství.
Čaj ze šanty uklidňuje, působí proti stresu, pomůže při problémech s usínáním. Vzhledem k příjemné chuti a jemnému působení se doporučuje jako dětské sedativum coby náhrada za kozlík lékařský. Díky svým dezinfekčním účinkům je skvělým prostředkem při léčbě bronchitidy, ale pomůže i při problémech s trávením a při nadýmání. Užívala se i jako kloktadlo při angínách. S jejími halucinogenními účinky experimentovali v šedesátých letech hippies, kteří její listy kouřili v cigaretách.
Šanta se používá i v kuchyni, kde posekané části kvetoucích lodyh najdou uplatnění při nakládání mas a jejími kvítky lze krásně ozdobit a okořenit saláty.

Přihlásit