Test mrazáků 2026

Samostatný mrazák přijde vhod, máte-li velké nákupy, bohatou sezónní úrodu nebo rádi vaříte do zásoby. Na energetickém štítku se můžete dočíst, jaký je deklarovaný objem, hlučnost nebo energetická třída a spotřeba. O tom nejdůležitějším, tedy jak rychle a rovnoměrně umí potraviny skutečně zmrazit a jak stabilně drží teplotu, vám toho štítek příliš neprozradí. V laboratoři jsme prověřili 24 mrazáků různých konstrukcí (volně stojící a vestavné, skříňové i truhlicové) a porovnali jejich mrazicí výkon, teplotní stabilitu, izolaci při výpadku proudu, spotřebu či obsluhu.

Co v recenzích mrazáků běžně nenajdete

V testu neřešíme jen to, zda mrazák vůbec dosáhne cílové teploty, ale hlavně jak rychle promrazí obsah v kritické fázi. Sledujeme dobu zmrazení potravin z pokojové teploty na −16 °C a zejména čas, za který klesne teplota náplně z 0 °C na −10 °C. Právě tento interval rozhoduje o kvalitě zmrazení a zpomalení degradačních procesů v potravinách. A rozdíly jsou obrovské. Zatímco nejlepší kusy úkol zvládly v řádu jednotek hodin, u nejslabšího kandidáta šlo o desítky hodin. Zjišťovali jsme také, jak se doporučené nastavení z návodu potkává s realitou a jestli lze mrazák dostat na ideálních −18 °C.

Perličky z testu

Truhlicové mrazáky často lákají na objem a jednoduchost. Test nicméně odhalil, že rychlost mrazení nemusí být jejich silnou stránkou.

V horku může být v mrazáku ještě chladněji. Mrazáky jsme trápili i při okolní teplotě 35 °C. Překvapivě se občas stalo, že průměrná teplota uvnitř vyšla v horku o něco nižší než při standardních podmínkách. Důvod je prozaický, elektronika v teple spíná kompresor častěji či na delší dobu, čímž může výsledný teplotní průměr klesnout.

Top model může stát čtyřikrát víc, a přesto mu levnější kus těsně dýchá na záda. Ukázalo se, že velmi dobrý výsledek nemusí být vyhrazen jen drahým přístrojům. Rozdíly se často projevovaly také v různých aspektech obsluhy, jako je přístupnost šuplíků nebo snadnost čištění.

Když vypadne proud, rozhoduje izolace

U mrazáku se vyplatí myslet i na nemilé situace, jako je třeba blackout. Měřili jsme, za jak dlouho se obsah mrazáku ohřeje z −17 °C na −9 a následně na −7 °C. Rozptyl byl výrazný. Nejlepší spotřebič udržel přijatelný chlad dlouho (řádově přes den), zatímco nejslabší kusy se k hraničním hodnotám dostaly citelně dřív. Pokud skladujete maso nebo zásoby na delší dobu a bydlíte v lokalitě s častějšími výpadky, je to parametr, který stojí za pozornost.

Účtů se neděste, ale hlídejte zlozvyky

Spotřebu jsme průběžně měřili během jednotlivých zkoušek a přepočítali na roční provoz. Objevily se i případy, kdy zjištěná spotřeba vyšla příznivěji, než by člověk čekal podle energetického štítku. V praxi ale platí několik jednoduchých pravidel, která umějí s náklady zamávat. Neumisťujte mrazák k radiátoru či troubě, nenechávejte zbytečně dlouho otevřené dveře, rychlomrazení používejte hlavně při větší náplni a bojujte proti námraze. Silná ledová krusta zvyšuje spotřebu a zhoršuje účinnost.