Jak je to doopravdy s nálezem hexanu v potravinách

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2026 Obsah říjnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 14.1.2026   

Přestože použití hexanu podléhá regulaci, v posledních letech se stal předmětem intenzivní mediální pozornosti a politických debat. Zprávy o stopovém množství hexanu v potravinách tak vyvolaly obavy spotřebitelů – odborné hodnocení situace je však podstatně složitější.

Hexan je těkavý uhlovodík ropného původu, který se desítky let používá jako technologické rozpouštědlo při výrobě některých rostlinných olejů, syrovátkových izolátů či krmných surovin. Slouží především k extrakci tuků z olejnatých semen, například sóji nebo řepky. Díky své účinnosti umožňuje vysokou výtěžnost oleje při relativně nízkých teplotách.

Po výrobním procesu má být hexan z produktu odstraněn, a proto evropská legislativa stanovuje maximální povolené limity reziduí, které výrobci nesmí překročit. Samotná existence těchto limitů však zároveň ukazuje, že možnost stopové kontaminace existuje – otázkou zůstává, zda představuje reálné zdravotní riziko.

Co ukazují dostupné studie

Část odborných publikací a mediálních výstupů z posledních let upozorňuje na možnou přítomnost hexanu v olejích, mléčných výrobcích nebo mase. Při bližším pohledu je ale patrné, že data nejsou jednotná. Řada studií vychází ze starších zahraničních zdrojů, často mimo EU, nebo pracuje s analytickými metodami, jejichž citlivost či validace vyvolávají pochybnosti.

V několika případech byly stopy hexanu zjištěny i v potravinách, u nichž se jeho použití technologicky nepředpokládá – například v olivových olejích nebo v bioproduktech. To naznačuje, že zdrojem nemusí být samotná výroba, ale spíše náhodná kontaminace během skladování, dopravy nebo balení, případně analytická chyba.

Výsledky testů

Testy prováděné spotřebitelskými organizacemi v akreditovaných laboratořích ve většině případů hexan v potravinách neprokázaly, případně pouze ve zcela ojedinělých vzorcích a v koncentracích hluboko pod zákonnými limity. Ani tam, kde byl hexan detekován, nebyly překročeny hodnoty považované za bezpečné.

To ovšem neznamená, že je problém definitivně uzavřený. Upozorňuje to spíše na limity současných analytických metod i na potřebu dalšího výzkumu.

Postoj evropských institucí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na konci roku 2024 konstatoval, že dosavadní hodnocení rizik spojených s hexanem je zastaralé. Z tohoto důvodu probíhá nové komplexní přezkoumání, jehož výsledky se očekávají v roce 2027. Do té doby nelze s jistotou říci, zda stávající limity poskytují dostatečnou ochranu, nebo zda bude nutné pravidla zpřísnit.

Zároveň je třeba dodat, že samotné zahájení přehodnocení neznamená potvrzení akutního ohrožení zdraví. Jde o standardní postup v situaci, kdy se objeví nové poznatky nebo pochybnosti o starších datech.

Rizika v domácnosti

Hexan není relevantní pouze v souvislosti s potravinami. Německý Spolkový institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BAuA) již v roce 2017 upozornil, že spotřebitelé mohou být vystaveni hexanu i inhalací z některých laků, vosků nebo čisticích prostředků. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) potvrdila, že se tyto výrobky v Evropě stále vyskytují.

Z hlediska ochrany zdraví je proto na místě zvýšená opatrnost při používání chemických výrobků v uzavřených prostorách a důsledné větrání.

Závěr

Hexan v potravinách představuje téma, které v sobě mísí legitimní otázky ochrany zdraví s ekonomickými a politickými zájmy. Současné poznatky nenaznačují bezprostřední ohrožení spotřebitelů, zároveň ale ukazují, že existuje prostor pro upřesnění pravidel a zpřísnění regulací. Klíčové bude nové hodnocení EFSA a důraz na nezávislou vědu, která dokáže oddělit skutečná rizika od mediálního šumu.


Přihlásit