Léčivá síla rostlin: Kozlík lékařský (Valeriana officinalis L.)

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 1/2006

Od pradávna užívaná léčivá rostlina u nás neroste příliš hojně, občas ji najdeme na kraji vlhčích luk a lesů, na březích potoků nebo v příkopech.
Je vysoká až jeden metr a bohaté hrozny květů mají barvu od bílé po červenavou podle stanoviště. Oddenek, který se sbírá, je krátký a charakteristicky voňavý. Pro léčebné účely se sbírá po druhém roce kvetení. Suší se opatrně a ve stínu, teploty nesmí být vyšší než 35 °C. Teprve po dosušení získávají oddenky typickou vůni, kterou způsobuje obsah kyseliny valerinové.
Kozlík se používá zejména jako uklidňující prostředek a sedativum k léčbě úzkostných poruch a nervozity, migrén, hysterie, nespavosti, neuralgie, pomáhá při stavech způsobených nadmírou stresu a přepracovaností. Tlumí křeče kosterního svalstva a nervové křeče žaludku a střev, které mají velmi často psychický původ. Dobrý vliv má i na srdeční neurózu.
Kozlík je bylinou, kterou není radno užívat déle a ve velkých dávkách. Jednotlivé kúry by neměly trvat více než tři týdny, celkově ne déle než dva měsíce v roce. Tělo si totiž na účinné látky brzy zvykne; proto se také zřídka používá samotný, ale je účinnou složkou ve směsích. Při nespavosti se míchá s heřmánkem, mučenkou a chmelem, při srdeční arytmii se srdečníkem nebo mátou a při neurózách zažívacího ústrojí s levandulí nebo puškvorcem. Pomáhá i při dyspeptických potížích – tehdy je výhodná kombinace s podobně působícím fenyklem, anýzem nebo mátou.

Přihlásit