Regionální zdravotní agentury ve Francii v posledních letech varují před konzumací vajec z domácích chovů (platí pouze pro některé oblasti). Testy totiž často odhalují přítomnost perzistentních organických polutantů (POPs) – PFAS, dioxinů, PCB a furanů. Tyto látky se v prostředí rozkládají jen velmi pomalu, hromadí se v organismu a jsou spojovány s hormonálními poruchami, oslabením imunity či zvýšeným rizikem vzniku rakoviny.
Kde je riziko největší
Problémová bývají zejména místa v blízkosti spaloven odpadů, chemických továren, hutí, hlavních silničních tahů či starých skládek, kde se kontaminace může šířit vzduchem i půdou. Francouzské úřady tak například doporučují obyvatelům pařížské aglomerace – týká se všech 410 obcí – aby domácí vejce nekonzumovali vůbec, protože většina testovaných vzorků překračovala stanovené limity.
Další rizikové regiony se nacházejí kolem továren chemických společností, velkých průmyslových podniků nebo starých průmyslových zátěží. V některých lokalitách probíhají v současné době dodatečné analýzy, protože podezření na kontaminaci je vysoké.
Je bezpečnější kupovat vejce v obchodě?
Ano. Testy ukazují, že komerčně prodávaná vejce pravidelně splňují evropské limity. Výrobní farmy bývají umístěny mimo silně průmyslové oblasti a krmivo podléhá kontrole, což výrazně snižuje riziko chemické kontaminace. Zajímavé je, že vejce z volného výběhu a bio chovů jsou statisticky organickými polutanty zatížena více než vejce od slepic chovaných uvnitř. Důvodem je nejspíš to, že se dostávají více do kontaktu s okolním prostředím a půdou. Limity však nepřekračují.
Odborné organizace ale upozorňují, že evropská legislativa zatím sleduje pouze čtyři typy PFAS, přestože existují tisíce dalších sloučenin s podobným účinkem. Spotřebitelské organizace proto žádají přísnější pravidla a důslednější kontrolu.
Salmonela: běžné bakteriální riziko
Kromě chemických látek představuje u vajec významné riziko také salmonela. Ta může kontaminovat buď vnitřek vejce (přenos z organismu slepice), nebo se dostat na skořápku z prostředí – prachu, trusu, podestýlky.
Odborníci z ANSES upozorňují, že vnitřní kontaminace je dnes u komerčních vajec vzácná (vděčí za to přísným hygienickým standardům). Většina případů pochází z nesprávné manipulace – například pokud se do pokrmu dostanou drobné kousky skořápky, nebo když se vejce skladují při kolísající teplotě.
Salmonela zapříčiňuje téměř 40 % potvrzených epidemií alimentárních onemocnění, přičemž vejce nebo výrobky z nich tvoří přibližně polovinu těchto případů. V roce 2024 muselo být například kvůli podezření na kontaminaci staženo téměř 3 miliony vajec.
Jak bezpečně zacházet s vejci
Vejce před uložením do chladničky neumývejte. Voda poškodí ochrannou kutikulu a bakterie mohou snadněji proniknout dovnitř. Vždy je skladujte při stabilní teplotě, důležité je hlavně vyhnout se výkyvům teplot. Nepoužívejte rozbité nebo prasklé vejce, riziko kontaminace je u nich výrazně vyšší. Vejce vždy důkladně tepelně upravujte, salmonela je totiž citlivá na vysoké teploty.
Po manipulaci se syrovými vejci si důkladně umyjte ruce. Pokud máte domácí chov, sledujte doporučení úřadů ve své oblasti. V rizikových lokalitách domácí vejce nekonzumujte. Raději snězte vejce co nejdříve, při správném skladování ale vydrží bezpečně i několik týdnů po datu minimální trvanlivosti, pokud nejsou poškozená.
