S kterými nejčastějšími závadami se ve své praxi setkáváte u domácí elektroniky?
Nejčastějšími závadami u domácí elektroniky, se kterými se setkávám, jsou vady v napájecích obvodech a zdrojích, případně v řídicích obvodech.
Pocházejí problémy spíše z levné neznačkové elektroniky nebo se objevují i u značkových výrobků?
Častější jsou závady u neznačkové elektroniky, renomované značky jsou z mého pohledu spolehlivější. Renomovaní výrobci se věnují vývoji a zkoušení výrobků před uvedením na trh s tím, že nechtějí poškodit své jméno spojením s problematickým výrobkem. Obzvláště dnes při sdílení recenzí na sociálních sítích s obrovským dosahem by taková věc mohla být zničující.
Které bezpečnostní normy a certifikace by měla elektronika splňovat? Podle čeho může spotřebitel bezpečný výrobek poznat?
Jako primární znak bych doporučil zkontrolovat, zda je výrobek označen znakem CE (conformité européenne–evropská shoda) ve správném formátu, nikoliv ve formátu „China export“. Toto označení znamená, že výrobek má ověření o splnění základních požadavků. Výrobek bez CE bych určitě nedoporučil ke koupi. Napovědět může i přítomnost návodu k používání v českém jazyce a jeho zpracování. Pokud návod chybí nebo je vytvořen automatickým překladačem s neopravenými chybami, špatně vytištěn či se podle něj nedá s přístrojem pracovat, určitě bych zpozorněl.
Ing. David Hruda
Elektronika a elektrotechnika byly od dětství jeho koníčkem. Absolvoval obor Radiové a radiotechnické vybavení letadel na Vysoké vojenské letecké škole v Košicích. Po zhruba 20 letech v různých technických funkcích v letectvu AČR (od MiG-29, MiG-23 a MiG-21 až k JAS-39 Gripen) přešel k práci v automobilním průmyslu, ale po několika letech se rozhodl vydat jinou cestou. V současnosti působí jako revizní technik a soudní znalec v oborech elektronika a elekrotechnika. Je členem Unie soudních znalců, z. s., a clusteru Elektrika.cz. Mezi jeho zájmy patří četba, hudba, lyžování a vodní sporty.
Kterých varovných signálů by si měl laik všímat při nákupu elektroniky, aby snížil riziko?
Varováním může být výrazně nižší cena, než mají podobné výrobky. Také výběr prodejce je podle mého názoru důležitý – rozhodně nedoporučuji nakupovat výrobky na internetových tržištích a webech s anonymními nebo skrytými provozovateli.
Které varovné signály bychom neměli ignorovat nezávisle na ceně (i kdybychom výrobek třeba získali zdarma)?
Napovědět může kvalita vnějšího zpracování. Jak jsou jednotlivé díly výrobku slícovány, jestli nejsou mezery tam, kde nemají být, zda je výrobek dostatečně pevný a při pohybu se nějak nekroutí nebo příliš neprohýbá. I kvalita přívodních kabelů může mnohé naznačit – kabely s příliš tenkou nebo nepružnou izolací, které na první pohled nevydrží běžné namáhání, věští budoucí problémy.
Setkáváte se při své práci s nedodržováním norem elektrické bezpečnosti?
Nesetkávám se s nedodržením norem. Domnívám se, že kontrolní mechanismy jsou u nás nastaveny dobře, tedy tak, aby se výrobky, u kterých by nebyly dodrženy normové požadavky, nedostaly na trh. Něco jiného je kvalita výrobků…
Existují výrobky určité cenové kategorie či původu, u kterých častěji narážíte na pochybení?
Ano, výrobky za minimální cenu nakoupené od anonymních či mimounijních prodejců na internetu.
Jsou škody na majetku domácností častěji způsobené vadnou elektroinstalací, vadným spotřebičem či chybou uživatele?
Nejčastější příčinou škody bývají vady spotřebičů.
A co úrazy spojené s elektronikou – bývá nejčastější příčinou instalace, spotřebič nebo lidský faktor?
S úrazem způsobeným elektronikou jsem se naštěstí ve své praxi zatím nesetkal.
Pozorujete s šířením různých online tržišť a s tím spojeného přílivu levného neznačkového zboží nárůst soudních sporů zahrnujících škody způsobené těmito výrobky?
Nepozoruji, neboť vlastníci takových výrobků si zpravidla uvědomují, že zakoupili levné a nepříliš kvalitní zboží od prodejce, s nímž bude velice složité komunikovat. Případné výlohy na řešení sporu u soudu by navíc vysoce převýšily hodnotu výrobku.
Které skupiny elektrospotřebičů jsou z hlediska bezpečnosti nejrizikovější?
Za nejrizikovější považuji spotřebiče, které jsou trvale připojeny k napájecí síti a ponechány bez dozoru. Často se setkávám s napájecími zdroji a nabíječkami, jež jsou trvale pod napětím i bez připojeného spotřebiče, navíc umístěny ve špatně větraných prostorech nebo jsou zakryty hořlavými předměty. Typický příklad je nabíječka mobilního telefonu v zásuvce vedle postele zakrytá dekou nebo polštářem.
Stává se, že pojišťovny odmítnou vyplatit škodu kvůli podezření na nízkou kvalitu elektroniky, která požár způsobila? Dostávají se tyto spory k soudu?
Nesetkal jsem se zatím s tím, že by pojišťovna odmítala plnit kvůli nízké kvalitě elektroniky.
Jak se v praxi dokazuje, zda byla příčinou škodní události nízká kvalita výrobku, jeho závada, poškození nebo chybné použití?
Často je to velice těžké, někdy i nemožné. Jednak je potřeba velice pečlivě prozkoumat výrobek, důsledně dokumentovat zjištěné skutečnosti, na základě zkušeností a zjištění stanovit možné příčiny. Někdy ale není možné mít stoprocentní jistotu, potom je nutné určit nejpravděpodobnější příčinu a stanovit, jaká je pravděpodobnost této příčiny.
Mění se podle vašich zkušeností kvalita a bezpečnost elektroniky v čase? Je novější elektronika obecně bezpečnější?
Neřekl bych, že došlo k posunu v kvalitě a bezpečnosti směrem k lepšímu, spíše naopak. Zdá se mi, že snahy o úsporu výrobních nákladů vedou k poddimenzování kvalitativních parametrů jednotlivých částí výrobků a tím k daleko většímu riziku selhání. Typickým příkladem jsou již zmíněné napájecí zdroje, které pracují na hranici svých možností bez rezervy. Dlouhodobě potom takový výrobek není schopen v takovém režimu fungovat.
Samostatnou kapitolou je software nahraný do složitějších přístrojů. Pokud je špatně napsaný nebo nedostatečně odladěný, dochází za určitých okolností k zamrzání nebo selhání přístroje. Je ale poměrně složité stanovit a simulovat takové okolnosti, aby se podařilo vyvolat stejný stav, který u uživatele vedl k závadě. Často to vyžaduje kromě zkušeností i mnoho času a velkou dávku trpělivosti…
Je obecně dražší elektronika bezpečnější?
Obecně toto pravidlo zřejmě platí, ale i zde bohužel najdeme výjimky, kdy výrobek s prémiovou cenou nemá vlastnosti, které by člověk očekával.
Pokud jste se setkal se soudním sporem, ve kterém hrál roli nekvalitní výrobek, popsal byste prosím stručně tento soudní spor i jeho výsledek?
Bohužel nemohu být příliš konkrétní z důvodu mlčenlivosti, ale setkal jsem se s výrobkem, který po několikaměsíčním užívání fatálně selhal. Cena spotřebiče nebyla nijak závratně vysoká (řádově několik tisíc korun), ale výrobcem byla zamítnuta reklamace s tím, že uživatel poškodil výrobek chybným užíváním. Toto jsem jako znalec vyloučil, přesto byla reklamace opět zamítnuta.
Zákazník se rozhodl řešit věc soudně, u soudu výrobce zpochybnil můj posudek a vyžádal si posudek od jiného znalce. Soud rozhodl o uznání reklamace a výrobce se odvolal. Celý případ se táhne již zhruba čtyři roky, soudní výlohy mnohonásobně převýšily cenu výrobku a výsledek je stále v nedohlednu…
Podle mého názoru je často za odmítnutím reklamace snaha o odrazení zákazníka. Pokud se odradit nedá a nechá si zpracovat znalecký posudek, který potvrdí oprávněnost reklamace, v 90 % případů je reklamace vyřízena kladně bez nutnosti soudního sporu.
Zde se domnívám, že i výběr prodejce je pro způsob řešení reklamací důležitý. Jsou prodejci, kteří se snaží nastalou situaci řešit co nejrychleji a pokud možno ke spokojenosti zákazníka. A pak jsou ti druzí…
