Každoročně cigarety způsobí více než 7 milionů úmrtí po celém světě, z toho 1,6 milionu se týká pasivních kuřáků. V kouři se nachází přes 7 000 chemických látek, z nichž nejméně 70 je prokazatelně karcinogenních. Filtr přitom nefunguje jako ochrana – jen mění vnímání rizika.
Ekologická zátěž
Ročně se na světě vyrobí přibližně 6 bilionů cigaret, jejichž produkce spotřebovává půdu, vodu, hnojiva i fosilní paliva a je spojena s masivním odlesňováním. Podle odhadů cigaretový průmysl vyprodukuje přes 80 milionů tun CO₂ ročně, což odpovídá emisím 17 milionů aut se spalovacím motorem.
Samotné filtry jsou vyrobeny z acetátu celulózy, což je plast pocházející z petrochemického průmyslu. Každý rok končí v přírodě dvě třetiny vykouřených cigaret – tedy kolem 680 tisíc tun nedopalků. Tyto filtry se nerozkládají, pouze se rozpadají na mikroplasty, které kontaminují půdu, vodu i oceány. Navíc uvolňují nikotin, těžké kovy a další toxické látky, které ohrožují ekosystémy.
Regulace a možné řešení
WHO a environmentální organizace upozorňují, že filtry jsou zbytečný produkt bez zdravotních benefitů, který by měl být zařazen mezi zakázané jednorázové plasty. Diskuse probíhají v rámci mezinárodní úmluvy OSN o omezení plastového znečištění, jejíž vyjednávání stále pokračuje. Proti zákazu však stojí silná tabáková lobby („Big Tobacco“) a také zájmy zemí vyvážejících ropu.
Co to znamená pro spotřebitele
Nedopalky cigaret jsou nejčastějším typem odhozeného odpadu na světě – a jejich likvidace zatěžuje kromě přírody i veřejné rozpočty. Spotřebitelé by měli vědět, že filtry zdraví nijak nechrání. Jejich účelem je pouze usnadnit kouření. Kdo chce skutečně snížit zdravotní i ekologické riziko, má jedinou cestu: omezit nebo přestat kouřit. Obce a státy mohou v budoucnu zavést pravidla, která přenesou náklady na sběr a likvidaci nedopalků přímo na výrobce.
