Léčivá síla rostlin: Štětka planá (Dipsacus sylvestris Hudson)

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 11/2008

Tuto až dva metry vysokou rostlinu poznáme bezpečně podle typického pichlavého květního strboulu, ze kterého vykvétají světle fialové až bílé kvítky. V některých příručkách ji najdeme jako štětku lesní, dále u nás roste i štětka soukenická, která má stejné (ne-li silnější) působení. Roste na vlhčích místech v lesích, na březích potoků, často na rumištích a krajích skládek. Pro rostlinu se samozřejmě vydáme na odpady neznečištěné místo!
Nejčastěji se sbírá celá kvetoucí rostlina včetně kořenu, případně je na podzim možné sbírat pouze kořen. Přestože je dnes léčebné užívání štětky méně časté, jedná se o bylinu se silnými antirevmatickými účinky. Bylinář Stanislav Dvořák doporučuje protirevmatickou směs ze 100 g ovesné slámy, 50 g nati štětky a březového listu, 30 g kořene jehlice a 20 g tymiánové nati. Odvar se pije třikrát denně po jídle. Dále má štětka silné močopudné působení, dříve se užívala při léčbě tak těžkých onemocnění trávicí soustavy jako jsou například žaludeční a dvanácterníkové vředy. Užívala se i při léčbě tuberkulózy, nalezneme i recepty na podpůrnou léčbu při některých formách nádorových onemocnění – zejména v trávicím traktu.

Přihlásit