Můj dům, můj hrad – opravdu?
Ačkoliv komediální ztvárnění soužití Nováků a Bartáčkových rozesměje dodnes téměř každého, mimo filmová plátna sousedská soužití tak humorná nejsou. Víc než polovina Čechů již řešila se sousedy nějaký vážnější problém, každý osmý uvažuje o tom, že se kvůli sousedům přestěhuje, a vlajkovou lodí přestupků proti občanskému soužití jsou právě sousedské spory, a to nejen rušení nočního klidu. Přitom poučka, která má sporům předcházet, je jednoduchá – „vlastnictví nejen opravňuje, ale i zavazuje“. Ne všichni na ni ale myslí.
tip dTestu
Sousedské (soudní) spory mohou být nákladné, dlouhé a především lidsky nepříjemné. Přesto na ně nesmíte rezignovat, nemá-li neomalenost a neúcta k ostatním vyhrát. V případě úspěchu před soudem vám bude nahrazena většina vynaložených nákladů (znalecké zkoumání, právní zastoupení, soudní poplatky a další).
Sousedské imise a místní poměry – co to je?
Svého souseda nemůžete obtěžovat imisemi nepřiměřeně k místním poměrům a podstatně tím sousedovi zhoršovat standardní užívání jeho pozemku. Pod imisí si představte hluk, kouř, stín, světlo, zápach, spadlé plody ze stromů, alergeny z květů, ale třeba i krysy ze špatně udržovaného kompostu. Spojení nepřiměřeně k místním poměrům pak znamená, že sousedovo chování vůči vám se posoudí podle toho, co je v místě, kde žijete (resp. ve srovnatelných místech), obvyklé – „jak to chodí“. Jakmile sousedovo chování z této obvyklosti vybočí a zároveň vás podstatně omezí ve využití vašeho pozemku (domu, bytu, garáže, …), jste v právu.
Z praxe: Rodina z Brna si koupila chatu na menší vesnici, kam jezdila na víkend za odpočinkem. Plán jim ale kazil sousedův kohout, který od pěti hodin ráno kokrhal a všechny budil. Podali tak tzv. zápůrčí žalobu z imisí, ale neuspěli. Soud došel k závěru, že k místním poměrům venkova patří i zvuky hospodářských zvířat.
Jistou výjimku představuje mezi imisemi dešťová voda, protože kdyby k vám soused přímo odváděl vodu z okapů, můžete se bránit bez ohledu na přiměřenost nebo míru obtěžování.
Proti imisím, kterými vás soused obtěžuje nepřiměřeně k místním poměrům, se bráníte sami před civilním soudem zpravidla podáním (zápůrčí) žaloby „na zdržení se protiprávního jednání“. Žalovat můžete jak vlastníka nemovitosti, tak přímo toho, kdo vás imisemi obtěžuje.
Hluk jako celoroční jablko sousedských svárů
Zatímco některé rozbušky sousedských sporů jsou sezónní a týkají se převážně domů se zahradou (padající listí, kouř z táboráku), hluk je univerzální. Ochrana před hlukem je přitom v zásadě dvojí, Zaprvé platí výše popsané (soukromoprávní) pravidlo místních poměrů, navíc je tu ale ještě (veřejnoprávní) zákaz rušení nočního klidu. Rozdílů je několik.
Zákaz rušit souseda hlukem nepřiměřeně k místním poměrům je celodenní a domáháte se ho před soudem. Zákaz rušit noční klid je časově omezen od 22. hodiny do 6. hodiny ráno a domáháte se ho nejčastěji na Policii ČR (celá věc může skončit i v přestupkovém řízení na obecním úřadu). Pokud ani domluva policisty nezabere, může být pachatel přestupku předveden na služebnu.
Z praxe: V letních měsících může být doba nočního klidu dokonce ještě kratší, neboť obce noční klid v návaznosti na konání nejrůznějších kulturních nebo sportovních akcí svými vyhláškami zkracují. Prolamování nočního klidu má být spíš ojedinělé. Vyhlášku s příliš plošným zkrácením nočního klidu může na váš podnět přezkoumat Ministerstvo vnitra.
Z praxe: Soused se hájil před přestupkovou komisí tím, že neexistuje záznam, z kterého by se dala zjistit intenzita hluku, a tedy důkaz, že opravdu rušil noční klid. Za takový důkaz ale poslouží výpověď zasahujících policistů. Audio nebo video záznam není potřeba.
Zvláštní ochranu před hlukem poskytuje zákon o veřejném zdraví. Jeho dodržování kontroluje krajská hygiena, u níž můžete požádat o pomoc, ale počítejte s tím, že pravomoc hygieny, resp. paleta zvuků, jež kontroluje, je malá. Hygiena může zasáhnout třeba proti příliš hlasité hudební produkci ve vnitřním prostoru (bar v přízemí bytového domu), už ale ne proti hlasovým projevům lidí nebo zvířat.
Z praxe: Krajská hygienická stanice dostala podnět na rušení hlukem ze zahrádky u restaurace v přízemí bytového domu. Jelikož jde o zvuky lidí, nijak situaci nemůže řešit. Obyvatelé domu se musejí obrátit na policii ohledně rušení nočního klidu.
Na podzim, když padá listí…
Pomineme-li padající okvětní lístky a agresivní pyl zjara, sousedův strom (zasazený v blízkosti vašeho pozemku) o sobě dává nejvíce vědět v létě a na podzim. V létě z něj mohou padat přezrálé plody, které kromě zápachu z hniloby přitahují sršně a vosy, zatímco na podzim vaši zahradu pokryje vrstva mokrého listí. To vše jsou imise, kterými vás soused nesmí nepřiměřeně k místním poměrům obtěžovat.
Nejlepší je prevence, proto máte-li rozumný důvod, můžete po sousedovi chtít, aby nevysazoval strom ve vzdálenosti do tří metrů od vašeho pozemku. Jestliže vám soused nevyhoví, a stromy přesto takto blízko k plotu vysadil (po 1. lednu 2014, kdy toto pravidlo začalo platit), můžete žádat jejich pokácení. Co se týče již vzrostlých stromů, tak můžete souseda požádat o to, aby odstranil větve nebo kořeny, které zasahují na váš pozemek. Pokud vám nevyhoví, můžete ve vhodném vegetačním období a vhodným způsobem provést úpravu stromu sami. Vždy musí ale váš zájem na tom, aby vás sousedův strom neomezoval, převyšovat zájem na jeho zachování.
Z praxe: Často uváděný omyl je, že nemůžete dosáhnout pokácení stromu, který byl vysazen před datem 1. 1. 2014 nebo který stojí dál než tři metry od vašeho pozemku bez ohledu na dobu jeho vysazení. Tak to ale není. Soud může uložit vašemu sousedovi pokácet strom bez ohledu na datum jeho vysazení a jeho vzdálenost od vašeho pozemku (to jsou pouze ukazatele, podle nichž žalující strana vybírá typ žaloby, kterou svůj nárok proti sousedovi uplatní). Soud tak učiní například tehdy, když nemocnému stromu souseda hrozí pád na váš pozemek, respektive je předpoklad, že vám tento pád způsobí škody. Tehdy soud může sousedovi uložit, aby pádu (respektive jeho následkům) předešel, a to i pokácením stromu.
Se spadaným listím souvisí i jeho pálení. Soused vás nesmí obtěžovat kouřem a i zde platí pravidlo přiměřenosti k místním poměrům. Kromě toho v otevřeném ohni lze pálit jen suché listí, neznečištěné chemickými látkami. Tedy byste neměli pálit mokré listí, kterému „pomůžete“ vyjetým olejem nebo jinou hořlavinou.
Z praxe: Nepřiměřené k místním poměrům a podstatně omezující vlastníka sousedního pozemku v jeho obvyklém užívání je chování souseda, který během listopadu obden pálí mokré listí. Navíc takovým jednáním porušuje i (veřejnoprávní) předpisy na ochranu přírody, tedy mu za to hrozí pokuta až 150 000 Kč.
Z praxe: Obec může vyhláškou stanovit zákaz nebo omezení pálení listí. V případě úplného zákazu pálení listí však musí zajistit svým obyvatelům náhradní způsob jeho likvidace.
Kompostéry – móda s mnoha riziky?
Majitelé zahrad dobře vědí, že při údržbě zeleně vzniká spousta biologického odpadu. K jeho dalšímu využití se nabízejí dnes populární kompostéry. Že kompostování, respektive zvláštní zpracovávání bioodpadu může být hudbou nepříliš vzdálené budoucnosti, nasvědčuje povinnost třídit potravinový odpad zaváděná v zahraničí (od roku 2024 např. ve Francii). Nicméně kompostování je poměrně složitá disciplína, na jejíž úskalí jsme vás na našem webu dTest.cz již upozorňovali. Nenechte se zmást označením „kompostovatelné“, ne všechny takto označené výrobky zvládne váš domácí kompost rozložit. Nesprávné kompostování přitom může způsobit výskyt a migraci plísní na další a další rostliny v okolí, příšerný zápach nebo zvýšený výskyt hlodavců a nepříjemného hmyzu. To vše lze považovat za imisi, kterou nepřiměřeně k místním poměrům obtěžujete souseda, a nepochybně mu tak ztěžujete užívání jeho pozemku.
V souvislosti s bioodpadem ze zahrady jsou dnes rovněž populární tzv. zahradní drtiče. Jejich test najdete v našem letošním únorovém čísle.
Oplocení pozemku
Nikdo nemá povinnost svůj pozemek oplocovat, byť v Česku jde o velkou tradici. Pokud je však oplocení pozemku nutné k zajištění jeho nerušeného užívání a zároveň to nebrání užívání dalších pozemků, může soud na váš návrh uložit sousedovi, aby pozemek oplotil.
Z praxe: Mezi dvěma sousedními zahradami nebyl plot, pouze řada vzrostlých tújí. Soused Martin si však pořídil psa a ten neustále utíkal na sousední zahradu Karolíny. Jelikož se situace nelepšila a pes navíc Karolíně devastoval záhony, keře i zbytek zahrady, rozhodla se požádat Martina o vybudování plotu. Jelikož ten nereagoval, domohla se tohoto opatření prostřednictvím civilního soudu.
Na opravě a údržbě plotu se podílejí oba sousedé. Pokud není jasné, komu ze sousedů plot náleží, patří jim společně. Stavební úřad vám může (jako vlastníkovi plotu či jiné stavby) nařídit provedení udržovacích prací.
Pomlouvání a nadávky
Vedle událostí způsobených spíše neopatrností souseda (plíseň ze špatně vedeného kompostu, dupání v horním bytě) nebo drobných naschválů (pálení listí či grilování do sušícího se prádla) mohou sousedské spory eskalovat až do vyložené nenávisti. Sousedé si nezřídka vulgárně nadávají nebo se přímo fyzicky napadají. Takové chování na veřejnosti je přinejmenším přestupkem, eventuálně trestným činem nebezpečného vyhrožování. V případě fyzické konfrontace pak lze uvažovat o trestných činech ublížení na zdraví či výtržnictví a někdy stihne agresivního souseda i trestný čin poškození cizí věci. Trestní oznámení, které se podává na policii nebo státnímu zástupci, i podnět k zahájení přestupkového řízení obvykle k rukám místního obecného úřadu je přitom velmi jednoduchý a bezplatný úkon, a tedy není důvod svou obranu odkládat.
Nezřídka o sobě sousedé šíří také dehonestující pomluvy. Pomluva je stejně jako vulgární nadávky přestupek a eventuálně trestný čin, soused může trestní oznámení navíc doplnit i žalobou k civilnímu soudu na náhradu újmy.
