Pití přímo z lahve může přinášet nenápadné riziko v podobě potenciálně škodlivých mikroorganismů. Nápoj v originálně uzavřeném obalu je z mikrobiologického hlediska čistý. Jakmile se však hrdlo lahve dotkne úst, mohou se na něm usadit organismy obývající ústní dutinu a začít se v nedopité tekutině množit.
Která rizika hrozí? Tím největším je možnost vzájemného přenosu škodlivých mikrobů, pokud by z lahve pilo víc osob najednou. Ohrožena je i kvalita nápoje, zvláště po delší době či po skladování při vyšší teplotě. Mikroorganismy by se mohly po delší době usadit ve vrstvě biofilmu, případně změnit chuť a vůni tekutiny.
Čtyři nápoje pro dobrovolníky
Jak moc je výše nastíněný scénář pravděpodobný? Odpověď nám v malém experimentu poskytla mikrobiologická laboratoř. Rychlost množení mikrobů v rozpitých lahvích zkoumala na vzorku čtyř nápojů balených v PET lahvích: pramenité jemně sycené vodě, ochucené minerálce, kolové limonádě a pomerančovém nektaru. Od každého nápoje jsme laboratoři dodali dva kusy. Důležitější než značka nápoje přitom je, při jaké teplotě se obvykle konzumuje. Předpokládali jsme, že sycenou vodu a ochucenou minerálku mohou někteří skladovat i pít i za pokojové teploty, zatímco kola a pomerančový nektar se pijí spíše chlazené.
Proč je důležité mít rovnováhu v ústech?
Orální mikrobiom je pestrý ekosystém zahrnující bakterie, viry či prvoky. Řádově se může jednat až o tisíce různých druhů. Zastoupení jednotlivých organismů se mění s věkem a se stavem chrupu, na který je většina ústních mikrobů navázána. Vliv má však i zdravotní stav člověka a úroveň ústní hygieny.
O mikrobiální osídlení úst bychom se měli zajímat především kvůli zdraví svého chrupu. Většina mikrobů člověku neškodí, a pokud je mikrobiom v rovnováze, neškodné organismy drží na uzdě ty škodlivé. Vyvážený stav může narušit nedůsledná hygiena, nevhodná strava nebo třeba kouření. Pak mohou získat navrch škodlivé organismy – například bakterie Streptococcus mutans, která způsobuje zubní kaz, či druhy vyvolávající záněty dásní a paradentózu. V ohrožení však nejsou jen zuby. V úvahu připadají také infekce ústní dutiny (způsobené například bakteriemi rodu Veillonella), literatura se v souvislosti s nerovnováhou orálního mikrobiomu zmiňuje i o riziku vzniku některých nádorových onemocněních, cukrovky, kardiovaskulárních chorob a pneumonie.
Klíčem k vyrovnanému osídlení úst je hygiena. Mikrobi se ponejvíce zdržují v zubním plaku, proto je nutné plak alespoň dvakrát denně mechanicky narušit, aby škodlivé organismy nedostaly příležitost k nadměrnému růstu. Dobrou prevencí je i omezení konzumace slazených nápojů, které mikrobům dodávají snadno dostupný cukr.
Na začátku experimentu laboratoř v právě načatých lahvích zjistila počet mikroorganismů. Každou čtveřici výrobků pak dostali dva zaměstnanci laboratoře, aby se z lahví po dobu dvou dnů každý den jednou ve stanoveném čase napili. Sycená voda a ochucená minerálka byly v průběhu upíjení uloženy v laboratorní teplotě okolo 20 °C, kolová limonáda a pomerančový džus stály v lednici při teplotě 4 °C. Po dvou dnech upíjení v laboratoři znovu přepočítali všechny přítomné organismy bez určení druhu. Cílené pátrání po jednotlivých druzích by nedávalo smysl, protože je pravděpodobné, že každý z obou ochutnávačů by do nápojů přenesl své specifické organismy. Celkový součet všech přítomných tak dal jistotu, že se žádný druh nepřehlédl.
Lednice tlumí problém
Na startu experimentu byly všechny nápoje naprosto čisté bez jediného mikrobiologického nálezu. Ukázalo se tak, že originálně uzavřených lahví se nemusíme z tohoto hlediska obávat. Po dvou dnech upíjení jsme již tak jednoznačné výsledky nedostali. Mikrobiologicky čisté zůstaly pomerančové džusy a kolové limonády skladované v lednici. Platí to pro oba ochutnávače a vysvětlení je snadné: čtyřstupňová teplota v ledničce růstu mikrobů nesvědčí.
Naopak při pokojové teplotě skladované sycené pramenité vody a ochucené minerálky nabídly pohostinnější prostředí, a to ve všech případech. Před zahájením pokusu jsme předpokládali, že se bude mikrobům lépe dařit v oslazené minerálce, protože obsažený cukr by jim mohl sloužit jako zdroj živin. Tento předpoklad se však neprokázal. Spíše se ukázalo, že počet mikroorganismů závisí na osobě ochutnávače. Ve všech případech se po dvou dnech v mililitru nápojů našly řádově desítky mikrobů, nicméně v sadě prvního účastníka pokusu jich bylo o něco víc než u druhého. Desítky organismů v mililitru nápoje nevypadají na první pohled dramaticky, ovšem při skladování ve vyšší teplotě, například v rozpáleném autě, by se organismy mohly množit rychleji. Pro srovnání můžeme dodat, že v mililitru čerstvého mléka jsme v testech nacházeli méně než deset mikrobů. V kuchyni stojící rozpitá lahev s vodou tak může být osídlená hustěji než mléko, často považované za „živý“ nápoj.
Výsledky mikrobiologického vyšetření nápojů
-
jemně perlivá pramenitá voda
objem 1,5 l
podmínky skladování laboratorní teplota (cca 20 °C)
CPM na počátku experimentu < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 1 6,4 × 101 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 2 2,3 × 101 KTJ/ml
-
jemně perlivá minerálka s citronovou příchutí
objem 1,5 l
podmínky skladování laboratorní teplota (cca 20 °C)
CPM na počátku experimentu < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 1 8,3 × 101 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 2 1,1 × 101 KTJ/ml
-
cola
objem 1,5 l
podmínky skladování chladnička (4 °C)
CPM na počátku experimentu < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 1 < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 2 < 10 KTJ/ml
-
pomerančový nektar z koncentrátu s dužninou
objem 1 l
podmínky skladování chladnička (4 °C)
CPM na počátku experimentu < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 1 < 10 KTJ/ml
CPM po dvou dnech Osoba 2 < 10 KTJ/ml
