Na začátek je podstatné vyjasnit si, o jaký typ smlouvy se jedná. Smlouvě o dílo je totiž podobných hned několik smluvních typů, avšak nejbližším a nejpodobnějším typem je kupní smlouva. Toto odlišení je důležité z pohledu práv z vadného plnění, ale také například z hlediska stanovení ceny. Jak poznat, zda se jedná o smlouvu o dílo?
Kupní smlouva, nebo dílo?
Pokud si objednáte věc, která má být teprve vyrobena a celý proces včetně materiálu dodá prodejce, bude se jednat o kupní smlouvu. Do této kategorie můžeme zařadit například výrobu sedací soupravy dle katalogové nabídky či obecně výrobu nábytku. Za předpokladu, že máte svůj materiál, který si chcete nechat zpracovat, bude se již jednat o dílo. Příkladem může být látka, ze které si necháte ušít šaty, či kámen, jenž má po opracování sloužit jako zahradní dekorace. U smlouvy o dílo je tak podstatné, aby vklad do nově vzniklé věci v podobě práce zhotovitele převažoval nad vkladem, který představuje vlastní materiál. V případě stavby se o dílo bude jednat vždy.
Sjednání ceny díla
V praxi je poměrně časté, že se zákazník se zhotovitelem dohodne pouze ústně, tedy bez podpisu jakékoliv písemné smlouvy. I tak však dochází k uzavření smlouvy, jež se bude za splnění výše popsaných podmínek řídit zákonnou úpravou smlouvy o dílo. Nelze však než doporučit uzavření smlouvy v písemné podobě. Vyhnete se tak případným komplikacím, a bude-li to třeba, budete mít lepší důkazní pozici.
Jak je to s určením ceny díla? Cena může být podle zákona určena různými způsoby a někdy může dojít k tomu, že smlouva bude uzavřena dokonce i bez předem domluvené ceny. Pokud nastane tato varianta, bude se – za předpokladu, že si strany chtěly sjednat smlouvu za úplatu – vycházet z ceny obvyklé. Cenou obvyklou pak je cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo, posuzované v době uzavření smlouvy. Jaké způsoby mohou být použity pro stanovení ceny a jaké jsou jejich výhody a naopak nevýhody? Různé varianty jsou různě výhodné pro některou ze stran. Pokud vám zhotovitel nabídne jím připravenou smlouvu, určitě si ji důkladně přečtěte a vyhodnoťte, zda pro vás není výrazně nevýhodná.
Pevné určení ceny
Jak již název vypovídá, v tomto případě máte výši ceny pevně stanovenou, a to zásadně i se všemi daněmi a jinými poplatky. Takto může být cena určena i odkazem na přílohu či ceník. Ujednání o pevné výši ceny je výhodnější pro objednatele. Důvodem je, že v případě, kdy jsou náklady vyšší, než bylo původně předvídáno, nemůže zhotovitel takto stanovenou cenu zvýšit. Zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí, kam spadá právě i zvýšení ceny.
Cena v podobě rozpočtu
V případě složitějších prací, kterými mohou být například práce stavební či rekonstrukční, je často cena sjednána v podobě rozpočtu, jenž obsahuje jednotlivé položky, práci a jejich cenu. Rozpočet může být sjednán v různých podobách, přičemž nás bude zajímat, zda je závazný a úplný. Závaznost rozpočtu znamená, že nelze navyšovat jednotkové ceny, a úplnost znamená, že nelze vyžadovat po objednateli více peněz ani za předpokladu, že se ukáže, že je potřeba vykonat více prací pro zhotovení díla, než bylo očekáváno. Jedinou výjimkou může být, pokud by došlo k naprosto nepředvídatelné okolnosti, která by provedení díla podstatně ztížila. V takovém případě by o zvýšení ceny či zrušení smlouvy mohl rozhodnout soud. Pokud se však strany dohodnou na rozpočtu s výhradou nezaručení úplnosti, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny v případech, kdy se při provedení díla objeví potřeba činností, které v době uzavření smlouvy nebyly předvídatelné. To však určitě nebude jakákoliv okolnost, protože zhotovitel jako profesionál v daném oboru musí postupovat s odbornou péčí. Dané situace mohou být častokrát sporné, proto je na soudu, aby rozhodl a poskytl závazný výklad.
Jestliže bude ujednána výhrada nezávaznosti rozpočtu, může zhotovitel rovněž uplatnit zvýšení ceny. Navýšení ceny by přitom mělo odpovídat rozdílu mezi náklady účelně vynaloženými zhotovitelem a náklady již zahrnutými do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. To, že došlo ke zvýšení, má povinnost zhotovitel objednateli oznámit bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, nemá nárok na zaplacení zvýšené ceny. O podstatné zvýšení se bude jednat, pokud zvýšení přesáhne 10 %. V takovém případě máte jako objednatel současně právo na odstoupení od smlouvy. Objednatel však musí zhotoviteli nahradit část ceny, která odpovídá tomu, co již bylo provedeno.
Stanovení ceny odhadem
Tento způsob určení ceny se využívá, když nelze cenu určit předem dostatečně přesně. Už z názvu vyplývá, že je možné, že se cena bude změnit. Tato změna však není neomezená, čímž zákon objednatele chrání. Pokud zhotovitel po uzavření smlouvy zjistí, že bude potřeba cenu podstatně překročit, musí to objednateli oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o dané potřebě zvýšení ceny dozvěděl či dozvědět měl a mohl. Tato povinnost opět vyplývá ze skutečnosti, že vystupuje jako profesionál. Pokud to však neoznámí bez zbytečného odkladu, nemá poté právo požadovat zaplacení vyšší ceny.
Představte si příklad z praxe. Objednáte si u truhláře zhotovení skříněk na míru. Po provedení díla vám truhlář předloží fakturu, kde se cena liší o 10 %. Přitom argumentuje tím, že se jednalo o atypický prostor, a zhotovení díla si tak vyžádalo více času. V takovém případě truhlář s požadavkem vyšší ceny nepochodí. O podstatné zvýšení ceny se podle ustálené soudní praxe jedná až při navýšení v rozmezí alespoň 10–20 % z původně stanovené ceny. Zákon zároveň chrání spotřebitele tím, že má na výběr. Buď může se zvýšením ceny souhlasit, anebo může od smlouvy odstoupit. To však musí učinit bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně. Pokud tak neučiní, platí, že se zvýšením souhlasí.
Bez určení ceny
Když k vám dorazí opravář, málokdy se nejprve bavíte o ceně a častokrát není smlouva ani uzavřena písemně. Nejásejte, to, že jste se nedomluvili na ceně, neznamená, že budete mít opravu zadarmo. Za předpokladu, že zde byla vůle stran sjednat si úplatu, platí cena obvyklá. Půjde tedy o cenu, která je obvyklou za podobné dílo, v podobné době a za srovnatelných okolností.
Provádění díla
Zpravidla platí, že zhotovitel zhotovuje dílo samostatně a pečlivě s potřebnou péčí. Také ale může na provádění díla pouze dohlížet. I tak je však odpovědný za výsledek. Svoji práci ovšem nemůže delegovat na nikoho jiného, když je provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to k povaze díla zapotřebí. Zhotovitel také dílo provádí na vlastní náklady a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dílo zároveň provádí na vlastní nebezpečí, kterým může být například poškození předmětu.
Práva a povinnosti objednatele
Mohu zhotoviteli dávat příkazy a korigovat ho v průběhu? Odpověď na danou otázku se bude odvíjet od toho, zda jste si sjednali, že vašimi příkazy bude zhotovitel vázán, či pokud to plyne ze zvyklostí. Příkladem, kdy se bude jednat o zvyklost, můžeme uvést třeba výběr barvy fasády při stavbě domu. Mimo jiné musíte jako objednatel poskytnout zhotoviteli nutnou součinnost. Pokud tak neučiníte, dejte si pozor, zhotovitel totiž může zajistit náhradní plnění na váš účet, či dokonce odstoupit od smlouvy.
Ačkoliv v určitých situacích platí pořekadlo „náš zákazník, náš pán“, zde to není zcela přiléhavé. Pokud udělíte zhotoviteli špatný pokyn, nemůže se podle něj automaticky zachovat a ihned ho splnit. Musí vás nejdříve upozornit na případnou nevhodnost vašeho požadavku, a to ještě před tím, než ho provede. Také by vám měl objasnit, proč daný pokyn není proveditelný či vhodný. Pokud i nadále budete na daném pokynu trvat, přijdete o nároky z vad, které vznikly v souvislosti s nevhodností příkazu.
Dalším problémem, který může být řešen, jsou věci, jež jsou do díla zapracované. Pokud je opatří zhotovitel, má vůči vám postavení prodávajícího. Když si tedy při rekonstrukci kuchyně necháte vyměnit dřez nebo vestavnou troubu, práce se řídí úpravou smlouvy o dílo, ale třeba odpovědnost za vady vyměněného dřezu se už bude posuzovat, jako by šlo o kupní smlouvu, ač je vše zahrnuto v jedné dohodě a vyúčtováno na jedné faktuře. Na každý z prvků tak může být jiná (smluvní) záruka či (zákonná) odpovědnost za vady. Nenechte se proto odbýt tím, že se na součástky nebo vyměněné komponenty žádná odpovědnost za vady (případně záruka) nevztahuje.
Provedení díla
Také v souvislosti s provedením díla mohou vzniknout různé potíže. K tomu, aby dílo bylo provedeno, je potřeba, aby byly splněny dvě podmínky – konkrétně aby dílo bylo dokončeno a předáno. Dílo je dokončené, pokud je předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. To může být provedeno například prohlídkou bytu či absolvováním určité zkoušky. Pokud je domluveno, že musí být provedena zkouška a vy na ni nebudete přizváni, dílo nelze považovat na dokončené. Dílo je dokončeno, i když se na něm budou vyskytovat vady. Tomu se budeme blíže věnovat v další části článku.
Dílo je předáno, jakmile ho převezmete, přičemž tak můžete učinit s výhradami či bez výhrad. Pokud dílo převezmete bez výhrad, soud vám později nepřizná právo na zjevné vady, protože nebyly vytknuty včas. Zjevnou vadou může být například nepoložená podlaha v místnosti, kde měla být, či chybějící okno, které bylo zaznamenáno na stavebním plánu. V praxi bývá často ujednáno tzv. protokolární předání díla, kdy je k předání potřeba podepsaný písemný protokol. Nelze však zhotovitele šikanovat a dílo odmítat převzít, pokud se na díle budou objevovat pouze drobné a ojedinělé vady, které nezabraňují v užívání díla. Pokud budete účelně bránit převzetí díla, zhotoviteli sice nevzniká nárok na zaplacení ceny, ale může vás žalovat na nahrazení projevu vůle.
Vyjasnit si, kdy je dílo provedeno, je důležité primárně kvůli tomu, že je na provedení díla zpravidla navázán nárok zhotovitele na zaplacení ceny. Ve zkratce platí, že pokud dílo není provedeno, nevzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla.
Vady a práva z vadného plnění
Po převzetí díla se může stát, že se na něm začnou vyskytovat vady. Podlaha se může začít odlepovat, fasáda začít praskat a podobně. V této situaci neváhejte a dílo reklamujte. Vadou je nesoulad poskytnutého plnění s plněním slíbeným, resp. smluveným. Vadou tedy může být i barva. Jak již bylo zmíněno dříve, neuspějete s opožděnou reklamací zjevných vad, které byly na díle již v době převzetí. Naopak skryté vady, které nejsou na první pohled vidět, reklamovat můžete. Reklamace díla se prakticky neliší od reklamace v případě kupní smlouvy. Je to dáno tím, že zákon přímo odkazuje na ustanovení, která se týkají práv z vadného plnění u kupní smlouvy. Není však možné požadovat zhotovení nového díla. Skryté vady můžete obecně vytknout do 2 let. Pokud se jedná o stavbu, máte více času a vadu můžete uplatnit do 5 let. Za předpokladu, že zhotovitel o skutečnosti, která je příčinou vady, věděl nebo musel vědět, však nemůže zhotovitel vznést námitku, že vada byla uplatněna opožděně.
Zvláštnosti stavby jako předmětu díla
Provádění stavby s sebou nese určitá specifika. Jedním z nich je, že vadu můžete vytknout do 5 let. Zároveň platí, že pokud se jedná o spotřebitele, nelze tuto lhůtu zkrátit.
Dalším specifikem je, že nelze odmítnout převzetí díla, pokud se zde nachází pouze drobné či ojedinělé vady. Těmi můžou být například chybějící klika či špatně nainstalované žaluzie.
Při provádění stavby může dojít k tomu, že zhotovitel objeví nějaké skryté překážky, které mu brání ve zhotovení díla. Tím může být například nějaký archeologický nález či kvalita terénu. Pokud se něco takového stane, zhotovitel má povinnost oznámit vám to bez zbytečného odkladu a navrhnout vám změnu díla. Dokud se nedohodnete na změně, může zhotovitel provádění díla pozastavit. Nedohodnete-li se na změně, můžete vy nebo i zhotovitel od smlouvy odstoupit. Termín provedení díla se však pozastavením automaticky neodkládá.
Zvláštnosti nehmotného díla
Smlouva o dílo s nehmotným výsledkem je taková, jejímž předmětem je dílo jiné než s hmotně zachyceným výsledkem činnosti. Může se jednat například o vytvoření softwaru. Za předané se takové dílo považuje, jakmile je dokončeno a jakmile vám zhotovitel umožní jeho užití. Tím se rozumí například dodání přihlašovacích údajů k dané stránce.
