On-line nákupy od zahraničních obchodníků

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2024

Doba internetová přeměnila nákupní chování spotřebitelů k nepoznání. Uzavřít smlouvu přímo s podnikatelem z Číny nebo Blízkého východu je dnes snazší než kdy dřív. Mnohdy však spotřebitel ani netuší, že nakupuje zboží nebo službu právě od zahraničního podnikatele. A ještě častěji spotřebitelé neznají důsledky či nástrahy takového nakupování. Zastřený dropshipping, anonymní e-shopy, dlouhá doba dodání nebo nekvalitní zboží. Co dalšího s sebou přináší obchodování se zahraničními obchodníky?

Nakupování od zahraničních prodejců se v Česku těší velké oblibě. Do zahraničních kamenných prodejen vyrazil v posledních letech každý třetí spotřebitel, online nákup od obchodníka z EU zkusil každý pátý. K tomu připočtěme, že řada spotřebitelů nakupuje zboží online i ze zemí mimo EU, typicky z Číny. A právě tito zákazníci se často obracejí na naši poradnu s problémem. Co vše byste měli o nákupu ze zahraničí vědět dřív, než odešlete objednávku a peníze?

Zprostředkovatelské e-shopy

Začněme šmejdskými praktikami. Podstata tzv. utajeného zprostředkovatelského e-shopu spočívá v tom, že provozovatel internetových stránek, na nichž daný e-shop běží, o sobě prohlásí, že on sám není prodejce, ale jen zprostředkovatel prodeje a že spotřebitel uzavírá jeho prostřednictvím smlouvu s někým jiným – obvykle s prodejcem z Asie. Tento model je sám o sobě legální, prodejce ale musí srozumitelně a napřímo již během objednávky sdělit, že spotřebitel zboží kupuje od třetí osoby. Problematická je proto praxe některých zprostředkovatelů, kteří tu nejpodstatnější informaci – že spotřebitelé nenakupují od nich, ale od obchodníků z Číny – schovají do obchodních podmínek, případně ji špatně čitelnou velikostí uvedou u nabízeného produktu. Dobře vědí, že průměrní kupující obchodní podmínky nečtou a že lidský mozek má přirozenou tendenci text uvedený výrazně menším písmem a v méně exponované části obrazovky vůbec nezaznamenat. Celá stránka přitom vypadá jako klasický e-shop, je v češtině a platí se na ní v korunách. Problémy pak přicházejí zejména dva – jednak dlouhá doba dodání a jednak otázka, u koho zboží reklamovat či kam jej vrátit v rámci odstoupení od smlouvy.

Ohledně doby dodání si spotřebitel musí dát pozor zejména na matoucí slogany typu „expedice do 3 dnů“. To bohužel neznamená dodání do tří dnů, ale jen to, že do 3 dnů vyjede s vaší objednávkou tanker například ze Šanghaje nebo v lepším případě kamión z nějakého evropského skladu. Protože je zboží často nevalné kvality a/nebo nesedí velikostně, kupující by jej rádi reklamovali. V tu chvíli jim zprostředkovatel sdělí, že on (podle obchodních podmínek) vůbec není prodejcem a že mají reklamovat zboží přímo u prodejce – např. v Číně. A to spotřebitelé s ohledem na vymahatelnost práva v Číně a na náklady a čas spojené s přepravou zboží logicky nechtějí podstupovat.

Naštěstí není-li informace o tom, že provozovatel e-shopu není prodejce a že prodejcem je třetí osoba, uvedená jednoznačně a srozumitelně, nemusí si z ní spotřebitel dělat velkou hlavu. Pro jeho nákup se tehdy vůbec nepoužije (jako by ani nebyla). Provozovatel e-shopu se v ten moment dostává do pozice prodávajícího, jak se ostatně celou dobu při prezentaci zboží a vytváření objednávky tvářil. Spotřebitel proto reklamuje zboží u něj, na adrese českého sídla. Vyhráno má ovšem jen napůl, často jde totiž jen o virtuální společnosti. Nejvhodnější je prevence, proto před realizací nákupu používejte náš ověřovač e-shopů na dtest.cz/eshopy.

Nákup na zahraničním nákupním portálu

Někteří spotřebitelé využívají přímo nákupní portály (tím myslíme e-shopy a/nebo online tržiště) zahraničních obchodníků. Nakupují tak bez českého prostředníka ze zahraničí napřímo, cíleně a vědomě. V tom je rozdíl oproti tzv. utajeným zprostředkovatelským e-shopům.

Nákupní portál je obvykle v angličtině, možnost platby bývá jen v zahraničních měnách. Tento krok – nakupovat vědomě přímo od zahraničního obchodníka (mimo EU) pro lákavě nízké ceny – může spotřebitele stát ochranu, kterou mu poskytuje naše spotřebitelské právo. Jeho nákup se totiž nemusí nutně posuzovat podle práva českého, ale může pro něj platit právo čínské, americké atd. Záleží v zásadě na tom, jestli se obchodník na české spotřebitele zaměřuje, nebo ne. Pokud ne, může se obvykle spotřebitel s nadstandardní ochranou podle českého, respektive evropského práva rozloučit.

Důležitými kritérii jsou jazyk a měna e-shopu. Je-li nákupní portál v angličtině a platba je možná např. jen v eurech nebo dolarech, o zaměření se na českého spotřebitele nemůže být řeč a české právo se vůbec nepoužije. Rovněž případný soudní spor by probíhal pravděpodobně mimo ČR a v zásadě spotřebitelům nepomohou ani české dozorové orgány (Česká obchodní inspekce aj.). To vše výměnou za mnohdy směšně nízké ceny zboží.

Podle stížností, které evidujeme na stránce VašeStížnosti.cz, však nemusí být směšná jen cena, ale často je to i kvalita. Připočtěme k tomu, že za zboží můžete někdy platit i něčím cennějším, než jsou peníze – svými osobními údaji. A ani o tom nebudete vědět. Do hledáčku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se už dostala aplikace nadnárodního giganta TEMU (obdoba eBay, Amazon, Otto, …), u níž není jisté, jakým způsobem nakládá s vašimi citlivými daty. Už její stažení může představovat bezpečnostní riziko a nelze jej doporučit. Na společnost TEMU evidují evropské spotřebitelské organizace stovky stížností.

O vlivu magického slova „zdarma“ již byla řeč v květnovém vydání dTestu. Na zahraničních nákupních portálech se také můžete setkat s tzv. just pay shipping, tedy že je zboží nabízeno zadarmo a spotřebitel musí platit jen poštovné. Slovo zdarma výrazně otupuje racionální uvažování spotřebitele, který by jinak odhalil, že daný produkt může za srovnatelnou nebo jen mírně vyšší cenu sehnat od českého nebo unijního prodejce a neztratit přitom širokou právní ochranu a lépe kontrolovanou kvalitu výrobků. A přísně vzato ani nekupujete věc „zdarma“, protože náklady na poštovné kryje dotační politika čínské vlády vůči čínským provozovatelům online tržišť, a tak vaše platba „jen za poštovné“ vlastně kryje hodnotu výrobku.

Příklad z praxe: Spotřebitel si na webu AmirExpress.com, vedený v angličtině, objednal bezdrátová sluchátka za 20 USD. Došlo mu však pouze jedno. Když si prostudoval popis objednávky, zjistil, že v popisu produktu je skutečně uvedeno jen jedno sluchátko, byť na obrázku u objednávky jsou vyobrazena obě. Jelikož se neuplatní české právo, podle nějž by šlo o nekalou praktiku, ale právo čínské, v němž se spotřebitel nevyzná, svůj boj raději předem vzdal.

Vstupenky, letenky, seznamky a zahraniční obchodníci

Od zahraničních obchodníků, kteří prodávají hmotné zboží, přejděme k obchodníkům, kteří nabízejí nehmotné věci, jako jsou zážitky, doprava nebo seznámení. Právě s těmito třemi sortimenty je totiž spojená značná část stížností, jež evidujeme v naší poradně.

Jde-li o vstupenky, je častým předmětem stížností tuzemských spotřebitelů společnost Viagogo. Ta jako zprostředkovatel provozuje portál, na němž každý (tedy nejen další obchodník) může přeprodat již jednou zakoupenou vstupenku. Jelikož je legální přeprodávat vstupenku za vyšší cenu, než za kterou byla koupena (vyjma extrémně navýšené ceny), bývají vstupenky na portálu Viagogo předražené. Protože Viagogo garantuje dodání vstupenek, měla by spotřebitelům v případě, že jim je dodána vstupenka falešná nebo vůbec žádná, zajistit náhradní vstupenku, případně vrátit to, co zaplatili. I tak doporučujeme na základě zkušeností z naší poradny obezřetnost a primárně nakupovat vstupenky přímo od pořadatele akcí.

U problémů spojených s nákupem letenek evidujeme nejčastěji stížnosti na zprostředkovatele (těm se pro tentokrát věnovat nebudeme) a stížnosti na letecké společnosti. Pro české spotřebitele není zásadní, zda koupili letenku u českého dopravce nebo u jiného unijního dopravce (tzv. dopravce Společenství), protože se v obou případech používají stejná (unijní) pravidla. Ta poskytují spotřebitelům vysoký stupeň ochrany a podrobně jsme je vysvětlili v našem podcastu Třicítka dTestu: Práva cestujících v dopravě. Jakmile ovšem nákup proběhne u dopravce z nečlenské země, je rozhodující, odkud a kam spotřebitelé letí. Unijní úprava se použije, pokud spotřebitel odlétá ze země EU a dále pokud odlétá ze země mimo EU a vrací se do země EU a zároveň neobdržel náhradu či odškodnění a nebyla mu poskytnuta pomoc (už) v zemi mimo EU a pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství.

Příklad z praxe: Spotřebitel si koupil let z Prahy do Dubaje a zpět, provozujícím leteckým dopravcem byla „neunijní“ společnost – nazvěme ji třeba XYlines. Na zpáteční cestě došlo ke zpoždění, za něž by podle Nařízení EP a Rady č. 261/2004 mohl pasažér požadovat náhradu. Dopravce jeho nárok po právu odmítl, protože není dopravcem Společenství a místo odletu není ve státě EU. Nařízení (sjednocená unijní pravidla) se v takovém případě nepoužije a postupuje se podle tzv. Montrealské úmluvy, která (obecně) nemusí být pro spotřebitele tak výhodná. Kdyby došlo ke zpoždění na cestě z Prahy do Dubaje, nařízení by se použilo a spotřebitel by mohl žádat nápravu podle těchto výhodnějších pravidel.

Protože málokdo chce žít či cestovat sám, uzavřeme téma dlouholetým problémem českých spotřebitelů, jímž jsou zahraniční provozovatelé internetových seznamek (se sídlem typicky ve Švýcarsku). Ačkoliv se na základě naší iniciativy neferoveseznamky.cz podařilo částečně prostředí kultivovat, rozhodně nedošlo k vymýcení všech nekalých praktik na trhu. Model neférových seznamek se tolik neliší od streamovacích služeb (jako např. Netflix nebo Spotify), na které jsou dnes spotřebitelé zvyklí. Oba typy služeb nabízejí přístup ke službě za stanovený měsíční poplatek. Seznamky ovšem využívají model, kdy spotřebiteli při registraci jasně a srozumitelně nesdělí, že po uplynutí prvního měsíce bude následovat tzv. automatická prolongace, a to za výrazně vyšší cenu.

Příklad z praxe: Spotřebitel uzavřel s provozovatelem seznamky z Lucemburska smlouvu o prémiovém členství na portálu ExkluzivniSeznamka.cz, vedeném v češtině, na jeden měsíc za 299 Kč. Po měsíci užívání mu bylo z karty odečteno nečekaně 4000 Kč. Zjistil, že peníze byly odečteny ve prospěch provozovatele seznamky, a to za dalších 12 měsíců, o které bylo původní členství údajně prolongováno. Informace o tom, že se členství automaticky prolonguje a že cena za dalších 12 měsíců bude činit 4000 Kč, byla umístěna jen v obchodních podmínkách, které při registraci spotřebitel odsouhlasil. Protože se provozovatel zaměřuje na českého spotřebitele (portál je v češtině, platí se v korunách, užívá se doména „.cz“), uplatní se české právo. Podle něj se takové ujednání obchodních podmínek pro jeho překvapivost vůbec nepoužije, smlouva tak skončila po prvním – původně sjednaném – měsíci prémiového členství. Spotřebitel proto svou banku úspěšně požádal o chargeback, smlouvu se seznamkou z opatrnosti navíc i preventivně vypověděl (ač skončila už uplynutím doby původně sjednaného jednoho měsíce) a zablokoval platby ze své karty danému provozovateli.


Přihlásit