Jak z nás podvodníci tahají peníze

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2024 Obsah květnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2024

V digitálním světě na nás číhají dříve neznámá rizika. Podvodníci přicházejí se stále rafinovanějšími postupy a zapojují nejmodernější technologie včetně nástrojů umělé inteligence. Odhalit fígle, jimiž se nás snaží obrat o peníze, je tak stále obtížnější. Bez sledování nejmenších detailů se přitom neobejdeme. Jak se nenechat napálit podvodnou SMS, falešným bankovním úředníkem či anonymním e-shopem, popisujeme v tomto článku.

Víte, s kým jednáte?

Vcelku banální, ale také podceňovaná otázka. Podvodníci vám svou pravou identitu ze zřejmých důvodů sami neprozradí, a i o té falešné budou jen mlžit. Přes připravený a dobře naučený úvod, kterým se podvodník bude snažit vyvést vás z míry, dbejte na to, aby se vám osoba, jež s vámi komunikuje, vždy představila a sdělila název instituce, kterou zastupuje. Nedávají vám předané informace dobrý smysl? Nebojte se požádat o jejich zopakování. Třeba již zde odhalíte řadu nesrovnalostí, díky nimž další jednání s klidným srdcem ukončíte.

Časový nátlak

Oblíbeným trikem všech podvodníků je vytváření nátlaku. Cílem je vás vystrašit a dostat vás do stavu, kdy emoce vítězí nad zdravým rozumem. Na druhou stranu, až příště uslyšíte „Musíte se rozhodnout hned teď!“, „Na uvedeném odkazu musíte vyplnit své údaje do 10 minut, jinak přijdete o své peníze“ nebo „Z účtu vám byla stržena částka 10 000 Kč, okamžitě zavolejte na…“, pak víte, že jednáte s manipulátorem, který se vás snaží připravit o peníze. Slušný obchodník na vás tímto způsobem tlačit nebude.

Jaké informace po vás nikdy nebude chtít vaše banka?

Banka vás nikdy nebude žádat, abyste:

  1. po telefonu či e-mailu sdělovali jakékoliv citlivé identifikační či bankovní údaje jako rodné číslo, číslo jakéhokoliv dokladu totožnosti, číslo platební karty, přihlašovací údaje nebo hesla,
  2. prováděli jakékoliv změny v nastavení účtu, internetového bankovnictví nebo se byť jen přihlásili přes odkaz zaslaný do SMS nebo e-mailu,
  3. převáděli peníze na jiný „bezpečný“ účet z jakéhokoliv důvodu, například domnělého zneužití přístupových údajů. Jestliže se v takovém případě osoba vydávající se za zaměstnance vaší banky dokonce zmíní o kryptoměnách, bitcoinmatu nebo crypto bankomatu či kryptoměnové peněžence, můžete si být téměř jisti, že se jedná o kyberšmejda;
  4. instalovali do telefonu, počítače či jiného zařízení jakékoliv aplikace, které zaměstnanci banky umožní měnit nastavení účtu, autorizovat platby, spravovat investice apod. Zpravidla si vystačíte s aplikací internetového bankovnictví. Nejste-li si jisti bezpečností konkrétních aplikací, raději se zeptejte přímo na pobočce. V opačném případě mohou podvodníci získat kontrolu nejen nad vaším zařízením, ale i penězi;
  5. dodatečně potvrzovali transakce, které jste neprovedli nebo o nichž nevíte, co jimi má být hrazeno. Rovněž byste neměli nikomu přeposílat potvrzovací kódy, které jste obdrželi prostřednictvím SMS či e-mailu.

Ďábel je skryt v detailu

Před vánočními svátky se především na sociálních sítích objevila reklama na internetový obchod Alza.cz s nabídkou lákavých, i když nikterak výjimečných slev. Po rozkliknutí odkazu se objevila očekávaná webová stránka. Jednalo se však o pouhou kopii známého e-shopu a nutno dodat, že o kopii velmi zdařilou, prakticky k nerozeznání od originálu včetně grafiky, doprovodných informací a funkčních odkazů. Pozorný návštěvník webu si mohl všimnout, že adresa webové stránky v názvu internetového obchodu obsahovala jedno písmenko navíc. Jednalo se o zdvojenou hlásku „L“. Jestliže jste se pokusili z této stránky objednat jakékoliv zboží, mohla vás rovněž překvapit nabídka platebních možností. Ta byla totiž omezena pouze na platbu kartou. Ten, kdo údaje vyplnil, o příslušnou částku přišel. Obdobného kousku se kyberšmejdi dopustili také s internetovým obchodem módní značky Zara.

Uvedené incidenty ukazují, že podvodníci jsou ve svých praktikách čím dál vynalézavější a je stále složitější jejich triky odhalit. Raději proto známé obchody navštěvujte přímo zadáním konkrétní adresy a vyhněte se odkazům umístěným v reklamních bannerech i zveřejněných na sociálních sítích. Před nákupem se také v internetovém prohlížeči pozorně podívejte do řádku s webovou adresou, zda příslušná doména odpovídá vámi požadovanému obchodu. Jak je patrné, i jedno písmenko může mít fatální důsledky. Internetový prohlížeč vás také zpravidla upozorní na nezabezpečené či nebezpečné webové stránky. Bezpečné připojení je mimo jiné signalizováno symbolem visacího zámečku hned vedle domény webové stránky.

Neméně důležité je všímat si slovních obratů, gramatiky či slovosledu. Kostrbaté formulace nebo podivné znaky mohou v textové komunikaci odhalit nezdařilý strojový překlad z cizích jazyků, což opět nasvědčuje, že obchod není tím, čím se zdá být. Důležitý je i kontext uváděných informací. Není vyloučeno, že se obchodník do svého mluveného i textového projevu „zamotá“. Zbystřete, pokud vám na konci rozhovoru či webové stránky podává o zázračné slevové akci jiné informace než na začátku, například o výši slevy nebo o podobě dárku, který máte při nákupu získat.

Podvodník vydávající se za banku

Volající se představí jako zaměstnanec banky a upozorňuje vás na možnou krádež vašich údajů, na skutečnost, že půjčka, o niž jste nežádali, byla schválena, popřípadě na nutnost ověření vaší identity. Podvodníci sázejí na moment překvapení a snaží se vyvolat obavu z ohrožení finančních prostředků. Jak postupovat, abyste v úleku nepodlehli a nepředali informace, které v běžných situacích pečlivě střežíte? Především postupujte s rozvahou a buďte zvídaví jako malé děti. Kdo že vám to vlastně volá, z jaké banky, co chce a proč? Některé otázky neváhejte třeba i záměrně položit opakovaně. Pozorně poslouchejte, zda se v odpovědích neobjevují rozpory.

Banka by po vás neměla chtít sdělení citlivých osobních či platebních údajů. Rozhodně nesdělujte své rodné číslo, číslo platební karty ani přístupové údaje do internetového bankovnictví. Pamatujte také na to, že volající tvrdí, že došlo ke zneužití vašeho účtu, měl by tedy znát i vaši identitu. Upozorní-li vás volající na nutnost vyplnění jakýchkoliv údajů či žádá-li provedení změn v nastavení internetového bankovnictví, buďte ostražití. Jestliže vám za tímto účelem také ochotně zašle odkaz pomocí SMS či do vaší e-mailové schránky, kde máte veškeré údaje vyplnit, v žádném případě odkaz neotvírejte. Pokud jste tak v roztržitosti učinili, nevyplňujte zde žádné údaje. Zmást se nenechte ani v případě, že vám podvodník nabídne aktualizaci potřebných aplikací, vyzve k nainstalování speciální aplikace či provede potřebnou změnu v nastavení vašeho internetového bankovnictví.

Banky vynakládají nemalé finanční prostředky, aby zajistily bezpečnost internetového bankovnictví. Přihlášení do těchto aplikací probíhá vždy alespoň s dvoufázovým ověřením vaší identity, například zadáním hesla a rozpoznáním obličeje či otisku prstu. V případě, kdy od vás banka něco žádá, učiní to právě prostřednictvím bezpečného internetového bankovnictví nebo vás rovnou pozve na pobočku. Jistě od vás ale nebude požadovat vyplňování údajů na nezabezpečené webové stránce. Naopak má-li banka pochybnosti, například o zneužití vaší platební karty, měla by ji sama zablokovat, o této skutečnosti vás informovat a případně vám zaslat novou kartu.

Podvodné SMS

Podvodné textové zprávy často vytvářejí dojem, že jsou zasílány doručovatelskými společnostmi, například Českou poštou. Objevují se však rovněž zprávy, jejichž odesílatel se vydává za Českou správu sociálního pojištění, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, finanční úřad a jiné instituce. V případě zásilkových služeb zpráva nejprve informuje, že společnost nemohla doručit očekávaný balíček – nezastihla adresáta, byla uvedena neplatná adresa nebo byla zásilka ze zahraničí pozastavena kvůli nezaplacené dani, a dále vyzývá k otevření vloženého odkazu za účelem žádosti o náhradní doručení. Po otevření odkazu stránka vybízí k zadání platebních údajů, čímž se vás snaží připravit o peníze na bankovním účtu. Zprávy vydávající se za státní či veřejné instituce zase většinou požadují úhradu dlužného pojistného, přičemž opět ochotně nabízejí příslušný odkaz, kde při troše nepozornosti přijdete o své úspory.

Obdobně podvodníci postupují i při rozesílání e-mailů. Zde jsou navíc informace doplněny o logo či grafiku dotčených subjektů, což zprávě dodává na důvěryhodnosti a může vás tak snadno zmást.

Na e-shopu či jiném webu

Nebezpečí může číhat také na různých webových stránkách. Když už se stránka přímo nesnaží vyloudit citlivé či platební údaje, může vás napálit nedodáním objednaného zboží či překvapit při jeho reklamaci. Nenechte se proto zlákat výhodnou akční nabídkou a problémům předcházejte. Sjeďte na úvodní stránce webu až dolů. Vidíte kontaktní údaje nebo alespoň odkaz na ně? Nabízí vám internetový obchod k nahlédnutí své obchodní podmínky? Není-li možné z uvedených informací zjistit, s kým máte tu čest, nepouštějte se do objednávky ani na webu nevyplňujte žádné informace. Pokud by nastal nějaký problém (a on by pravděpodobně nastal), neměli byste se kam obrátit v případě reklamace či stížnosti.

V některých případech a po důkladné detektivní práci se identity provozovatele webu nakonec dopátráte. Často zjistíte, že se jedná o společnost, která nesídlí v České republice, ba dokonce ani v Evropské unii. I v této situaci se mějte na pozoru. Při řešení následného problému se totiž nemusí automaticky uplatnit česká, potažmo evropská pravidla pro ochranu spotřebitele. Vaše práva tak mohou být prakticky nevymahatelná.

Pozor si dejte také na podnikatele, kteří se tváří jako prodejci určitého zboží, přitom jsou pouhým zprostředkovatelem. Pro ně platí stejná rizika jako u zahraničních e-shopů. Snadno se může stát, že nevědomky objednáte zboží jinde, než jste zamýšleli. Při nedodání zboží se následně budete svých práv opět domáhat jen obtížně.

Honosí-li se prodejce v zápatí webové stránky různými certifikáty či oceněními za bezchybnou zákaznickou péči, zjistěte, zda je udělila věrohodná instituce, například agentura zaměřující se na průzkum trhu, a zkuste si ji krátkým vyhledáváním na internetu prověřit. Je-li vaše pátrání bezúspěšné, ocenění je pravděpodobně pouhým výronem kreativity obchodníka v grafickém editoru. V takovém případě nemá smysl se v daném obchodě zdržovat, neboť se lze jen domnívat, co všechno zatajuje obchodník, který cítí potřebu klamat i v podružných záležitostech.

Před nákupem můžete vámi vybraný internetový obchod ověřit také v databázi rizikových e-shopů, kterou spravuje Česká obchodní inspekce.

Jak se vyhnout podvodníkům při nákupu a prodeji zboží na sociálních sítích

Jako v každé situaci se spíše vyplatí problému předcházet, než jej následně složitě řešit. Proto než s někým začnete na sociální síti jednat za účelem nákupu či prodeje zboží, tak si ověřte jeho uživatelský profil. Zjistěte jeho předchozí aktivitu na Marketplace či obdobné službě, případně zkontrolujte, zda máte společné přátele či známé. Zaměřte se na předchozí inzerci a hodnocení uživatele. Zároveň se nabízí jméno uživatele zadat do internetového vyhledávače, zda se neobjeví negativní zkušenosti ostatních uživatelů, nebo dokonce varování policie. Dále – pokud je to možné – preferujte osobní převzetí zboží. Raději také neposílejte žádné platby na bankovní účet předem. Neotvírejte žádné odkazy, které vám inzerent či zájemce o vaše zboží zasílá, a opět zde nevyplňujte citlivé ani bankovní údaje. Tyto údaje nesdělujte ani v běžné konverzaci. Během prodejních „námluv“ komunikujte tak, aby byla komunikace zaznamenatelná pro eventuální pozdější potřebu důkazu. Při konverzaci si dále všímejte použitých formulací, slovních spojení, gramatických chyb a úrovně jazyka.

Nebezpečné aplikace

Češi pro připojení k internetu již několik let využívají více mobilní telefony než počítače. S tím souvisí i vzrůstající obliba používání různých mobilních aplikací, s jejichž pomocí lze zajistit vše potřebné, od objednávky jídla přes nákup cenných papírů až po záznam sportovních výkonů. Ani stahování aplikací ovšem nelze brát na lehkou váhu. Všímejte si, kolik má aplikace celkem stažení, jaká má uživatelská hodnocení a kolik lidí aplikaci hodnotilo. Pro počet stažení i počet hodnocení platí, že čím více, tím lépe. Doporučit lze i ověření identity vývojáře aplikace. Po stažení zase zvažte, ke kterým funkcím udělíte aplikaci oprávnění. Kalendář nepotřebuje znát vaši polohu, aplikace pro nákup cenných papírů nepotřebuje číst vaše kontakty či fotografie a podobně.


Přihlásit