Jak testujeme kočárky

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení.

  • praktické zkoušky: 75 %
  • ergonomie: 15 %
  • nákupní košík: 10 %

Některá hodnocení mohou být limitována výsledkem zkoušky odolnosti, bezpečnosti a detekcí nežádoucích látek.

Pozn. redakce: Ve spolupráci s experty jsme při zkouškách bezpečnosti postupovali podle aktuálně platné normy ČSN EN 1888-1, která nahrazuje předchozí verzi z listopadu 2012, podle níž jsme se řídili v našich minulých testech. V závislosti na této změně došlo k drobným úpravám v testovacím programu. Z toho důvodu nejsou dříve publikované výsledky plně srovnatelné s těmi aktuálními.

Praktické zkoušky

Na tomto souboru zkoušek se podílelo šest dobrovolníků z řad rodičů (pět žen a jeden muž) s dětmi a tři laboratorní experti. V této sestavě postupně vyzkoušeli a posuzovali třeba to, jak si kočárky poradí s jízdou přes obrubníky nebo jak dobře se s nimi manévruje kolem překážek a ve stísněném prostoru. Dále sledovali a rozdávali body za to, jak hladce dokážou jezdit po chodníku, nerovném povrchu, obtížnějším terénu, písku, štěrku a stromové (mulčovací) kůře.

V průběhu zkušebních jízd zároveň zjišťovali, jak fungují brzdy, jestli jde snadno sklápět stříšku a nakolik jim vyhovuje materiál nebo výška rukojetí. Do testu se zapojily i děti – ty jsme při praktických testech do kočárku zkusmo usadili a podle jejich velikosti nastavili popruhy zádržného systému nebo opěrku nohou a zad.

Experti měli k tomu všemu ještě za úkol posoudit, jak snadno lze kočárek přepravit v městské hromadné dopravě nebo v kufru auta (vzorovým vozem byl pro tyto účely Ford Focus). Na závěr potom zjišťovali, jestli je textilní potah pratelný v pračce a kolik úsilí musíte vynaložit na jeho sejmutí a opětovné nasazení.

Ergonomie

V této zkoušce se rodiče spolu s experty zaměřili na pohodlí malých pasažérů. První zmínění udíleli známku výhradně podle toho, jak se jejich dítě v kočárku cítí. Odborníci k tomu potom ještě navíc zohlednili ergonomické provedení sedaček (korbiček). V laboratoři zkoumali například nastavitelný úhel sklopení i výšku zádové opěrky, rozměry sedačky, vzdálenost od sedačky k opěrce nohou nebo nastavitelnost popruhů zádržného systému. To vše vyhodnocovali pro děti mladší šesti měsíců, dále pak pro roční, dvou a tříleté. Vždy při tom vycházeli z informací od výrobce, pro jak staré děti je kočárek vhodný.

Nákupní košík

I tentokrát se na konečné známce podepsalo hodnocení obou skupin hodnotitelů. Společně posuzovali, nakolik je košík kočárku dobře přístupný i při sklopení zádové opěrky nebo jestli je dostatečně velký i hluboký a věci z něj nevypadávají.

Body jsme v této zkoušce rozdávali také podle nosnosti uvedené výrobcem. Tu jsme si pro jistotu ověřili a každý košík v souladu s maximální zátěží naplnili běžnými položkami nákupu, jako je balení pracího prášku, láhev vody, krabice sušenek nebo balík plen.

Bezpečnost

Při testování postupovala trojice expertů v souladu s aktuálně platnou normou ČSN EN 1888-1 a kontrolovala, zda dítěti v kočárku nehrozí riziko poranění. Odborníci pátrali po ostrých rozích a zakončeních nebo malých otvorech, o které se mohou dětské prsty pořezat nebo se v nich skřípnout. Vyzkoušeli také, jak v praxi fungují brzdy a popruhy zádržného systému. Dále je zajímalo, jestli jsou veškeré rozměry vnitřního prostoru v souladu s normou, a dítě tak nemůže v některé části kočárku uvíznout. V prostoru, kam děti dosáhnou prsty či ústy pak ověřovali, zda v případě uvolnění jakéhokoliv dílu nehrozí jeho spolknutí či vdechnutí. Stejně tak veškerý použitý materiál včetně toho obalového hodnotili z hlediska možného omotání kolem hlavy a sním spojeného rizika škrcení či dušení. V neposlední řadě všechny modely podrobili zkoušce stability a konstrukční odolnosti (rukojeti, sedačky a kol).

Odolnost

Zkouška probíhala v laboratoři – na hodnocení se podíleli tři experti, kteří po dokončení všech výše popsaných zkoušek kontrolovali konečný stav kočárků. Hodnotili, zda jsou i po testování nepoškozené a plně funkční.

Nežádoucí látky

Odborníci v laboratoři nejprve odebrali 10g vzorek z potahu sedadla, stříšky, popruhů a pěny z madla i rukojeti. Ty následně podrobili chemické analýze, ve které pátrali po čtyřech skupinách nežádoucích látek: polycyklických aromatických uhlovodících (PAH), ftalátech, zpomalovačích hoření a chlorovaných parafínech.

Při vyhodnocování jsme postupovali obdobně jako při chemickém testování dětských autosedaček. Naměřené hodnoty polycyklických aromatických uhlovodíků jsme navíc porovnali s limity pro hračky podle standardu GS Mark. 

Pozn. redakce: Je třeba dodat, že i výrobky se sníženým hodnocení za nežádoucí látky nemusí být zdraví nebo dokonce životu vyloženě nebezpečné. Zastáváme však názor, že pokud nejsou chemické složky v daných produktech nezbytné, nemají v nich co dělat. Děti i dospělí jsou navíc vlivům celé řady rizikových chemikálií vystavování z ovzduší či stravy. Protože se kočárek řadí k denně využívanému vybavení, považujeme za důležité, abychom při kontaktu s ním nevystavovali organismus další zátěži.

Přihlásit