Mikroplasty jsou plastové částice menší než 5 mm, které vznikají opotřebováním větších plastových předmětů nebo jsou cíleně použity při výrobě. Nejsou biologicky rozložitelné, a když se dostanou do moří, je téměř nemožné je z přírody odstranit. Plastové částečky menší než 100 nanometrů se nazývají nanoplasty.
Nedávno schválený zákaz se vztahuje pouze na záměrně používané mikroplasty, které se nacházejí v řadě produktů běžné spotřeby, jako jsou například ozdobné třpytky. Vyskytují se také v granulovaných površích sportovišť, kosmetice, pracích prostředcích a avivážích, hnojivech, produktech na ochranu rostlin, hračkách, lécích i zdravotních pomůckách. Pro výrobu ani funkci příslušných produktů však nejsou nezbytné. Jsou značky, které již nepřidávají mikroplasty do kosmetiky, jako jsou krémy, gely, make-upy, peelingy. Výrobci pracích prostředků a aviváží rovněž vyvíjejí snahu o zavedení šetrnějších alternativ.
Od 50. let 20. století jsou plasty všudypřítomné kvůli své nízké ceně a jedinečným vlastnostem, 60 % plastů však končí na skládkách nebo v přírodě, což vytváří těžko řešitelnou ekologickou krizi. Mikroplasty jsou tak všude – v mořích a oceánech, půdě, vzduchu, zvířatech, potravinách, pitné vodě a dokonce v lidském organismu. Španělská spotřebitelská organizace OCU zkoumala 102 potravin mořského původu a v 69 objevila mikroplasty. Vyskytovaly se v 66 % testovaných vzorků soli, 71 % vzorků měkkýšů a 66 % vzorků korýšů. Nelze vyloučit, že skutečná množství jsou mnohem větší, protože většina existujících zařízení nedokáže detekovat částice menší než 10–50 mikrometrů (tj. částice milionkrát menší než metr, ale tisíckrát větší než nanometr). Takové znečištění představuje hrozbu pro ekosystémy a při vdechnutí nebo požití také pro lidské zdraví.
Zákaz prvních výrobků s přidanými mikroplasty vstoupí v platnost na konci října 2023 a půjde o nepřilnavé třpytky a mikrokuličky. Na ostatní skupiny produktů bude aplikován později, aby výrobci měli čas vyvinout alternativy. Průmysl již dříve začal zkoumat inovativní řešení, jak nahradit mikroplasty látkami, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí, jako jsou mikrokapsle změkčovadel vyrobené z biologicky rozložitelných materiálů nebo odstranění mikrokuliček z kosmetických produktů. Doposud však nebylo dost ekonomických stimulů, což společně s vyššími náklady na výrobu brzdilo zavádění novinek. Nové nařízení tak bude důležitým podnětem ke změnám.
Organizace OCU se domnívá, že je nutné zajít ještě dále. Kromě záměrně přidaných mikroplastů jsou zapotřebí opatření ke snížení množství mikroplastů, které se uvolňují při opotřebování výrobků, jako jsou pneumatiky, plastové obaly, pyramidové čajové sáčky nebo syntetické oblečení. Například 35 % mikroplastů v mořích pochází z vody z praček, a to spíše z praných textilií než z kapslí pracích prostředků. S tím souvisí rovněž nezbytnost preventivních kroků a výzkumů v otázkách ekologických a zdravotních rizik způsobených nanoplasty.