Plavání má příznivé účinky na krevní tlak a funkci plic, na svaly a klouby. Stále více studií naznačuje, že prospívá také duševnímu zdraví. Jde o pohyb, který nezatěžuje nadměrně klouby, protože ve vodě se tělo pohybuje snáze než na souši a méně pociťuje úsilí, které přitom vynakládá. Plavání je sport s poměrně nízkým rizikem zranění. Přesto je třeba znát jistá nebezpečí a vědomě jim předcházet.
Nejčastější jsou při plavání problémy s rameny, ale vznikají také potíže s koleny nebo zády. Rekreační plavci často plavou prsa s hlavou nad vodou, což může zvýšit svalové napětí v oblasti šíje. Úrazy při plavání spojené s nadváhou jsou obvykle výsledkem špatné techniky plavání, nesprávného dýchání, snížené pohyblivosti šíje nebo zad, hyperflexibilitou kloubů, ochablostí ramenních nebo kyčelních svalů, nadměrným tréninkem a nedostatečným odpočinkem.
Plavete-li prsa, doporučuje se při pohybu ponořit obličej do vody, vydechnout a podívat se pod sebe, což pomáhá udržet šíji v jedné rovině s páteří a se zbytkem těla. Ani při vynoření nezvedejte příliš hlavu, brada by měla zůstat na úrovni vodní hladiny.
Pokud vás při plavání nebo po něm bolí ramena, šíje, záda nebo jiná část těla, vyplatí se absolvovat lekce plavání, které vám pomohou zlepšit svou techniku. Při potížích s rameny, šíjí nebo zády nedržte hlavu neustále nad vodou – nadechujte se nad hladinou a vydechujte pod ní. Usnadnit vám to mohou brýle a šnorchl.
Pohyb má pozitivní dopad na organismus bez ohledu na věk, ve kterém se rozhodnete začít. Cvičení v pokročilejším věku může výrazně zpomalit úbytek svalové hmoty. S plaváním začínejte postupně. Vyberte si správné vybavení a soustřeďte se na pravidelnost, nikoliv na výkon. Nehledejte výmluvy proč se nevypravit do bazénu. Snažte se, aby vás pohyb bavil.