Jak testujeme autosedačky

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení.

  • ochrana dítěte: 50 %
  • obsluha: 40 %
  • ergonomie: 10 %

Ochrana dítěte

Nárazové zkoušky částečně vycházejí z dat zjištěných při skutečných dopravních nehodách i při simulacích v rámci crashtestů Euro NCAP. Testovací program se dále inspiruje platnými normami UN R44 a R129. V mnoha ohledech jsou však naše testy výrazně přísnější, aby lépe odrážely bezpečnostní nároky a technologickou úroveň současné doby.

Při nárazových zkouškách laboratoř s pomocí speciálních testovacích figurín (spadajících do moderní řady Q) měří horizontální posun a akceleraci hlavy. Na základě působících sil vypočítává riziko jejího poranění. Dále jsou měřeny síly v oblasti hrudníku, pánve, břicha a krku (triaxiální měření).

U téměř všech sedaček je nutné provést několik nárazových zkoušek (každou zkoušku je potřeba uskutečnit s novým výrobkem). U každé sedačky totiž provádíme tolik testů, kolik možných variant instalace umožňuje. Tomu odpovídá také výběr figurín. Zkouší se tak například pozice po i proti směru jízdy, různé polohy zádové opěrky nebo upevnění sedačky bezpečnostním pásem vozu či isofixem. U vícerozsahových (rostoucích) autosedaček používáme testovací figuríny podle jednotlivých hmotnostních skupin, pro které jsou určeny.

Známky uvedené v tabulce odpovídají nejhoršímu změřenému výsledku. Například pokud sedačka ve většině použitelných variant dopadla dobře, ale v jedné byla jen uspokojivá, dílčí známka za bezpečnost bude také pouze uspokojivá.

Zkouška čelního nárazu probíhá v rychlosti 64 km/h se speciálně upravenou karosérií automobilu (pětidveřový Volkswagen Polo 6. generace). Zkouška bočního nárazu probíhá při rychlosti 27 km/h, kdy je sedačka umístěna na lavici, která vráží do překážky simulující dveře automobilu. Poloha lavice a dveří je nastavena tak, aby svíraly úhel 80°, který lépe simuluje směr nárazu při nehodě, kdy jsou většinou obě auta v pohybu.

Experti hodnotí také stabilitu sedačky na sedadle vozu a vedení pásu k upevnění sedačky při praktických zkouškách instalace ve čtyřech různých vozidlech (Citroën Berlingo, Opel Adam, Ford Fiesta, Volkswagen T-Cross).

Obsluha

Tři odborníci a tři laici posuzují návod k používání. Všímají si především úplnosti jeho obsahu a srozumitelnosti. Nevynechávají ani značení na samotných výrobcích. Hodnotitelé se mimo jiné zaměřují na povinné varovné nápisy a piktogramy a na jejich viditelné umístění.

K nejdůležitějším částem zkoušek obsluhy patří kontrolování rizika chybné instalace. Nesprávně upevněný dětský zádržný systém totiž snižuje ochranu dítěte v případě nehody a zvyšuje tak nebezpečí úrazu. Z tohoto důvodu hodnotíme snadnost instalace a počet kroků nutných k jejímu provedení. Pro instalaci a vyjímání sedačky nyní ve větší míře než v minulosti zohledňujeme i hmotnost zádržného systému.

Snadnost poutání dítěte a přizpůsobení sedačky jeho vzrůstu zkoušíme se skutečnými dětmi, nikoliv jen s figurínami. Vybrané děti odpovídají průměrnému vzrůstu daného věku. Poutání a nastavení sedačky podle vzrůstu dítěte je testováno opět ve výše zmiňovaných čtyřech vozidlech.

V rámci hodnocení údržby a čištění odborníci posuzují srozumitelnost symbolů doporučené údržby (včetně informace o materiálovém složení), snímání potahu, vlastní údržbu, pevnost švů a opětovné navléknutí potahu na konstrukci sedačky.

Ergonomie

V testech dbáme i na komfort dítěte. Odborníci na ergonomii posuzují pohodlnost při sezení, vhodnost úhlů opěrek, dostatek vnitřního prostoru pro nohy, ruce a ramena či záda, oporu nohou, odvětrávání, čalounění a výhled dítěte ze sedačky. Také sledujeme, kolik prostoru v autě sedačka zabírá.

Nežádoucí látky

Komponenty autosedaček, které mohou přijít do styku s dítětem (především potahy), jsou testovány na přítomnost toxických chemických látek. Do seznamu sledovaných chemikálií spadají polycyklické aromatické uhlovodíky, ftaláty, zpomalovače hoření, fenoly, organocínové sloučeniny, těžké kovy či formaldehyd. Limity obsahu konkrétních látek (některých ftalátů, zpomalovačů hoření, organocínových sloučenin nebo fenolů) vycházejí například ze známého německého standardu Öko Tex č. 100.

Limity pro formaldehyd odpovídají směrnici ISO 14184-1. Polycyklické aromatické uhlovodíky hodnotíme podle dokumentu AfPS GS 2014:01 PAK.

Přihlásit