Problém s obilím

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 9.5.2023   

V dubnu českou veřejnost možná trochu vystrašila kauza zákazu dovozu ukrajinského obilí do některých států sousedících s Ukrajinou. V souvislosti s tím se totiž objevila celá řada zavádějících informací, proto bychom rádi přispěli k jejich vysvětlení. To důležité si můžeme podtrhnout už na začátku: spotřebitelé se nemusejí obávat, že by se do Česka nekontrolovaně dostaly závadné potraviny.

Začněme stručným popisem mechanismu kontrol potravin z dovozu. Nejdříve musíme zopakovat základní zásadu. Každá potravina uváděná na trh v Evropské unii musí bez ohledu na zemi původu splňovat evropské požadavky na bezpečnost a kvalitu potravin. Zda tomu tak skutečně je, ověřují už při dovozu do Česka tři organizace: Státní veterinární správa (SVS), Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ).

Veterinární správa dohlíží na dovoz živočišných produktů, například masa nebo vajec. Každý, kdo dováží tyto potraviny do České republiky, má povinnost předem úřadům hlásit, co a kam plánuje přivézt. SVS na základě rizikovosti vybírá komodity, které na místě dovozu případně zkontroluje.

Nad ostatními typy potravin bdí SZPI. Režim kontrol se liší podle toho, o které produkty se jedná. U vybraných rizikových komodit unijní předpisy vyžadují dovoz pouze přes vybrané hraniční přechody, kde SZPI provádí kontrolní odběry vzorků pro ověření jejich bezpečnosti. Dále existuje povinnost hlásit inspekci dovoz čerstvého ovoce a zeleniny, máku, vína, brambor a doplňků stravy z mimounijních států. Dovozci jsou opět povinni oznámit, co a kam přicestuje, aby SZPI mohla zboží v případě potřeby zkontrolovat. Součástí potravinářského řetězce jsou kromě potravin i krmiva. Na jejich dovoz dohlíží Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Proč vlastně nastaly potíže s ukrajinským obilím? Válka, kterou minulý rok zahájilo Rusko, znemožnila námořní vývoz ukrajinského obilí na obvyklá odbytiště v Africe a na Blízkém východě. Kvůli hrozícímu akutnímu nedostatku potravin v těchto regionech Evropská komise zavedla tzv. koridory solidarity. Jde o pozemní cesty, po kterých se může ukrajinské obilí přepravit do evropských přístavů a poté dál pokračovat na místo určení. Spolu s tím byly ukrajinské zemědělské produkty osvobozeny od cla, počítalo se totiž pouze s jejich tranzitem.

Bohužel se ukázalo, že transport obilí nebyl dostatečně administrativně podchycen, čehož využili někteří spekulanti. Ukrajinskému obilí pozměnili doklady o původu a prodali jej již v unijních zemích. V Polsku to vyvolalo protesty zemědělců, kteří byli poškozeni levnější konkurencí, a v důsledku toho přišel na začátku dubna o funkci i tamní ministr zemědělství. Výsledkem bylo rozhodnutí o dočasném zákazu dovozu ukrajinského obilí (a masa) do Polska, později následovaný i Maďarskem, Slovenskem, Bulharskem a Polskem. Česká republika se k zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů nepřipojila.  Politicky ožehavá situace vedla Evropskou komisi k přijetí celounijního řešení. Od počátku května byl dočasně pozastaven dovoz ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Tranzit obilí skrze koridory solidarity zůstane zachován, zpřísní se však podmínky dohledu nad přepravovaným zbožím.

Spolu s vyhlášením zákazu dovozu se v dubnu objevily zprávy, že v některých šaržích ukrajinské pšenice byly na Slovensku a v Polsku nalezeny pesticidy (do ČR se tyto šarže nedostaly). Konkrétně šlo chlorpyrifos – látku, která se používala na ochranu proti hmyzu a od roku 2020 není v EU povolena. V našich testech jsme se dříve s tímto pesticidem setkávali také, naposledy to bylo v testu kmínu.

České úřady zprávy o nálezech pesticidů rozhodně nepodcenily. V dubnu proběhly intenzivní kontroly potravin a krmiv dovážených z Ukrajiny a zatím neodhalily žádná pochybení. Kdo by se zajímal o bezpečnost ukrajinských potravin i nadále, tomu můžeme doporučit stránky evropského systému rychlého varování před závadnými potravinami RASFF. Jeho prostřednictvím všechny unijní státy hlásí zjištěné problémy. Od začátku loňského roku do konce letošního dubna je v něm zapsáno 70 méně či více závažných nedostatků ukrajinských potravin. Pro srovnání můžeme dodat, že potraviny českého původu za stejnou dobu sesbíraly 44 hlášení o potížích.


Přihlásit