Převzetí zboží – nejen morální závazek

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 2.5.2023   

Objednali jste si už někdy na internetu zboží, ale nakonec jej nevyzvedli? Doufali jste, že odmítnutím převzetí zboží se automaticky zruší kupní smlouva? Zamysleli jste se, jaké následky takové jednání může mít? Převzetí zboží není závazek pouze morální, jak se na první pohled může zdát. Jedná se zejména o závazek právní.

Pokud máte otázky k tomuto tématu, můžete se obrátit na naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu, a to elektronicky na www.dtest.cz/spotrebitelska-poradna nebo telefonicky na číslo 299 149 009, využít mohou také některý z našich vzorových dopisů, který jim pomůže při odstoupení od smlouvy.

Mnozí spotřebitelé si mohou myslet, že když si zboží objednali, nezavazují je žádné další povinnosti. Mnohdy panuje mylná představa, že nepřevzetí zboží je vyjádřením odstoupení od smlouvy. Toto je častý a velký omyl. Podle zákona je totiž spotřebitel povinen objednané zboží převzít a zaplatit v dohodnutém termínu. Tento závazek vzniká v momentě, kdy spotřebitel s prodejcem uzavře smlouvu a platí i v případě, že se spotřebitel rozhodne později zboží nevyzvednout. Je povinností spotřebitele zboží převzít, pokud zvolil jako způsob dodání doručení nebo např. vyzvednutí zboží v rámci osobního odběru.

Převzetí zboží tedy není pouhou formalitou a nevyplácí se tak dělat tzv. „mrtvého brouka”.  Prodávající nemusí jen nečinně přihlížet nevyzvednutým objednávkám. Pokud spotřebitel nevyzvedne zboží v dohodnutém termínu, dle občanského zákoníku, má prodejce možnost požadovat náhradu za náklady, které mu vzniknou v souvislosti s uložením a skladováním zboží. Tyto náklady mohou bleskově růst v závislosti na povaze zboží a délce uložení a v konečném důsledku přerůst hodnotu samotného zboží. Jedná se o náklady, které jsou právně vymahatelné, neboť vznikly porušením kupním smlouvy při nesplnění povinnosti zboží převzít. Je však nutné říci, že o se jedná o účelně vynaložené náklady např. ve formě skladného. Prodejce by o těchto nákladech měl informovat. Překontrolovat si tuto informaci může spotřebitel např. v obchodních podmínkách prodávajícího.

Převzetí zboží je klíčovým okamžikem i z dalšího důvodu. Okamžikem převzetí zboží se spotřebitel stává vlastníkem dodaného zboží. Od momentu převzetí se také začíná počítat zákonná odpovědnost prodávajícího z vadného plnění či smluvní záruční doba.

Je tedy důležité, aby spotřebitelé na tuto povinnost převzít zboží nezapomínali. Před každým nákupem je vhodné zvážit, zda zboží opravdu chceme a jsme schopni je v dohodnutém termínu převzít. Pokud spotřebitelé po objednání zboží začnou mít pochyby o správnosti nákupu či kvalitě zboží, zákon jim umožňuje vrácení zboží do 14 dnů od jeho převzetí, a to už od okamžiku objednávky. I bez udání důvodu.  Navíc velká spousta prodejců jde pohodlí spotřebitelů naproti a nabízí bezplatné vrácení zboží i v delším časovém horizontu.

Nakonec, pokud se už spotřebitel ocitne v situaci, kdy z nějakého důvodu nemůže nebo nechce zboží převzít, doporučujeme v prvé řadě kontaktovat prodejce a informovat jej o nastalé situaci. Odstoupit od smlouvy je možné pouze jednoznačným prohlášením vůči prodávajícímu. Zda ponese spotřebitel náklady na vrácení zboží bude záležet na tom, jestli stihne odstoupit ještě předtím, než prodávající zboží odeslal. Pokud totiž spotřebitel odstoupí od smlouvy po dodání zboží, bude povinen zaplatit nebo zajistit dopravu zboží zpět k prodávajícímu.


Přihlásit