Spoření: Je bezpečné i v době pádů bank?

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2023

V uplynulých týdnech svět obletěly informace o pádu dvou významných zahraničních bank. Žádná z nich sice neměla pobočku na našem území a nebyla tak primárně určena pro české střadatele, přesto toto neslavné zakončení jejich působení vzbuzuje obavy globálních rozměrů. Heslem dnešního světa je totiž propojenost, a tak se všechny zainteresované subjekty oprávněně začínají obávat zhoršení situace i na tuzemském finančním trhu. Mají se o své úspory strachovat i čeští spotřebitelé?

Snad žádný jiný typ trhu není tak citlivý na pověst a předsudky jako právě trh finanční. Sebemenší pochybnosti či pokles důvěry dokáže způsobit závratné výkyvy v hodnotách akcií, měnových kurzů, alternativních komodit nebo úrokových sazeb. Ještě o něco hůře je na tom samotný bankovní sektor. U něj je velká senzitivita způsobena tím, že bankovní domy jsou povinny držet (a mít tedy okamžitě k dispozici) pouhý zlomek vkladů přijatých od svých klientů. Doslova noční můrou je tedy pro každou banku situace, kdy se o její finanční kondici začne šířit negativní mínění – to totiž záhy vede k nutkání střadatelů veškeré své vklady vybrat, a bývá-li tento úkon proveden hromadně, banka není schopna jejich požadavky uspokojit.

Takovémuto jevu se přezdívá „run na banku“, a ačkoliv proti němu existuje několik záchranných mechanismů, často vede k insolvenci a následnému bankrotu i u dosud zcela bezproblémové finanční instituce. Toto – pro banku zcela likvidační – jednání jejích klientů mívá vždy stejný průběh i příčinu, v posledních letech se změnila pouze jeho podoba – „zvenku“ jej již nepoznáme, neboť fyzické fronty věřitelů před bankou nahradily diskrétní přesuny peněz v elektronickém bankovnictví.

Vysoké úrokové sazby – lék na všechno?

Pokud jsme vás zmíněnými katastrofickými scénáři mírně zneklidnili, rádi vás opět uklidníme ujištěním, že ani navzdory nedávným krachům amerických Silicon Valley Bank a Signature Bank není současná počínající krize svým rozsahem srovnatelná s globální finanční krizí z roku 2008. Vklady střadatelů v tuzemských finančních ústavech jsou navíc komplexně a spolehlivě chráněny i po vyhlášení insolvence postižené instituce a k jakémukoliv výběru prostředků tedy není nutno přistupovat.

Co českou, evropskou a vlastně celosvětovou populaci nyní trápí daleko více, je vysoká inflace. Centrální banky se s ní globálně rozhodly bojovat prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které mají primární či sekundární vliv na všechny další makroekonomické faktory. Celý proces si můžeme představit jako řetězec několika na sebe navazujících jevů a událostí, jak zobrazuje infografika na straně 64.

Souvislost mezi úrokovými sazbami a inflací schéma vykresluje výmluvně. Jaký vliv však má zvýšení úrokových sazeb na námi aktuálně diskutované spořicí produkty? Jednoznačně pozitivní. Střadatelé totiž za své úspory konečně utrží více.

Spořicí účet vs. termínovaný vklad

Disponujete-li určitým množstvím finančních prostředků, které aktuálně na své výdaje nepotřebujete, je rozumné porozhlédnout se po možnostech jejich zhodnocení. Mnozí z vás sice mohou namítnout, že peníze v bance přece již uložené mají, ovšem běžný účet plní spíše funkci elektronické peněženky a uspokojivých výnosů za svěřené finance se na něm opravdu nedočkáte. K rozmnožování úspor slouží jiný segment finančního portfolia, jímž jsou spořicí produkty. Z jakých typů můžeme vybírat?

Stálicemi v sekci spoření jsou již léta spořicí účty a termínované vklady, u nichž se můžeme setkat s různými modifikacemi v podobě vkladových účtů nebo spořicích vkladů s výpovědní lhůtou. Čím dál častěji nabízejí finanční ústavy také produkty kombinující spořicí a investiční složku, v případě družstevních záložen se pak může jednat i o kombinaci termínovaného vkladu s dalším členským vkladem. Takovéto produktové alternativy vždy slibují vyšší zhodnocení, avšak je u nich potřeba počítat s tím, že v případě bankrotu společnosti se na tuto investiční složku nevztahuje pojištění vkladů.

Banky ovšem kromě takovýchto standardních možností zvládnou vymyslet i způsoby, u nichž si téměř nevšimnete, že spoříte. Jedním z velice důmyslně navržených produktů je například Program mSpoření. Tato služba není klasickým reprezentantem spořicího účtu, nýbrž chytrá funkce účtu běžného. Funguje tak, že s každou platbou klienta se automaticky odkládá stranou drobná částka, přičemž záleží právě na klientovi, zda se bude jednat o částku pevnou, o procento z platby nebo o zaokrouhlení částky. Spořicí proces tedy nenásilně doprovází aktivní užívání běžného účtu a naspořená částka se odvíjí od frekvence odchozích platebních transakcí.

Jak vybrat?

Nyní ovšem zpět ke dvěma nejrozšířenějším typům spořicích produktů, tedy spořicím účtům a termínovaným vkladům. Podle kterých kritérií si vybrat ten vhodnější? Zásadní je uvědomit si, jak dlouhou dobu chceme či můžeme vložené prostředky v bance ponechat. Pokud si termínem výběru příliš jisti nejsme nebo se nechceme omezovat předem daným časovým úsekem, je jednoznačně lepší variantou spořicí účet. Ten totiž umožňuje úspory či jejich část kdykoliv vybrat a mít tak naspořený obnos bez jakýchkoliv překážek vždy k dispozici.

Opakem snadné dostupnosti uložených úspor jsou potom termínované vklady. Pro tuto formu spoření je typická takzvaná vázací doba, po kterou s prostředky není možno disponovat. Lépe řečeno – v případě neodkladné potřeby se ke svým penězům dostanete, ovšem podmínky předčasného výběru bývají značně nevýhodné a banky jej často sankcionují ztrátou nároku na vyplacení dosavadních získaných úroků.

Časový faktor uložení jistiny ale není jediným rozhodujícím parametrem. Nad kterými dalšími aspekty spořicích produktů je třeba se dále zamyslet? Neméně důležité jsou například:

 Výše vkladu – objem peněz, který dočasně nebudete potřebovat, je zcela klíčový. A to nejen z důvodu požadavku minimální výše vkladu (typického především pro termínované vklady), ale také v rámci případného pásmového úročení, kdy pro různá rozmezí výše vkladu platí různé výše úrokových sazeb.

 Garance úrokové sazby – pokud je pro vás zásadní předem znát výši sazby na konci vázací doby, zvolte termínovaný vklad. U těch totiž bývají sazby garantované, po dobu trvání vkladu neměnné. Pro spořicí účty jsou naopak typické úrokové sazby vyhlašované a v průběhu doby trvání vkladu se tak mohou měnit.

 Afinita k riziku – nevztahuje se pouze k volbě mezi spořicím a termínovaným účtem, nýbrž k možnostem zhodnocení úspor obecně. Jste-li spíše odvážnější povahy a riskantnější operace pro vás neznamenají problém, nýbrž příjemný adrenalin, nabízí se spíše investiční produkty v podobě akcií, zlata, podílových fondů nebo kryptoměn. Dáváte-li však naopak přednost (co se návratnosti vloženého vkladu týče) určité dávce jistoty, jsou pro vás vhodnější klasické, konzervativní typy spořicích instrumentů vyznačující se nízkou mírou rizika.

Jak se vyvíjely úrokové sazby (harmonizované) u spořicích produktů v průběhu posledních pěti let? Na to odpovídá červená a modrá křivka grafu č. 1 výše.

S těmito uvedenými úrokovými sazbami u spořicích produktů, kolem nichž osciluje drtivá většina bankovních ústavů, je potom více než zajímavé porovnat výši minulé, současné a predikované inflace (viz graf č. 2).

Když nepadá hvězda, ale banka

Abychom si na závěr odpověděli na naši úvodní otázku o bezpečnosti úspor dočasně svěřených finančním institucím, využijeme informace od Garančního systému finančního trhu. Právě tato instituce totiž zajišťuje komplexní ochranu vkladatelů a také výplaty náhrad jejich úspor v případě insolvence či úpadku toho finančního ústavu, v němž měli své vklady uloženy. Ochrana se vztahuje na běžné, spořicí, termínované a vkladové účty (včetně vkladních knížek), vedené v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách, a to až do výše 100 000 eur na jednoho klienta u jedné instituce. I navzdory zhoršené situaci na světových finančních trzích se tak tuzemští střadatelé o své mnohdy pracně nastřádané úspory obávat určitě nemusejí.


Přihlásit