Nohy jsou nejzatěžovanějším orgánem po srdci

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2023

Každého někdy bolí nohy. Poznáte, kdy jde o pouhou únavu po nadměrné námaze a kdy o závažnější problém? Proč nás kvůli špatnému našlapování mohou trápit záda nebo rameno? V jakých případech je vhodnější vyhledat odborníka na podiatrii a co od něj čekat? Jak takového specialistu najít a proč většina jeho práce obvykle není hrazena ze zdravotního pojištění? Ptali jsme se odbornice v oboru podiatrie MUDr. Marie Součkové.

Slovo podiatrie není mezi laiky příliš známé. Co je předmětem oboru, který označuje?

Podiatrie je zdravotní věda zabývající se výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou deformit, patologií a poranění nohy a souvisejících struktur, a to ve vztahu k tělu i k projevům systémových onemocnění. Využívá všech vhodných systémů, vědeckých technologií a odborných znalostí.

Anatomicky se jako noha označuje část dolní končetiny od chodidla ke kotníku neboli hleznu. Lze to přirovnat ke stavbě – pokud chcete, aby byla stavba stabilní, musíte mít pevný základ. Když porušíte správné naklenutí nohy, ovlivňujete vše nad ní.

Co odlišuje podiatrii od ortopedie?

Ortopedie je základní lékařský obor věnující se diagnostice a léčbě akutních, chronických, poúrazových a pooperačních stavů týkajících se všech částí pohybového aparátu. Často řeší také poruchy jeho funkce, úrazy a poranění.

Podiatrie a podologie jsou méně známé. Podiatrie je komplexní lékařský obor. Specializuje se na nohy, řeší je detailně a v souvislosti s dalšími částmi těla, protože bolest nohou může mít souvislost například se zády. Zabývá se také problematikou správné chůze. Nohy umožňují stabilitu, pohyb, tlumí zátěž, podílejí se na držení těla, jsou místem nejrůznějších receptorů. V případě poruchy jejich funkce nebo nevratných změn nastavuje podiatr efektivní proces nápravy pomocí obuvi nebo vložek do bot.

Podologie je nelékařský obor a zahrnuje ošetření problematických nohou. Provádějí jej erudovaní, zdravotně vzdělaní nebo speciálně vyškolení pedikéři. Klientům doporučují vhodnou péči o pokožku a nehty, poučí je o správném nošení ponožek nebo obuvi.

MUDr. Marie Součková

Je primářka Lékařského podiatrického centra v Praze s 45letou lékařskou praxí. Má atestace z ortopedie I. a II. stupně a z veřejného zdravotnictví. Absolvovala certifikované kurzy z rehabilitace, fyziatrie, myoskeletální medicíny, lymfologie, sonografie a ortopedické protetiky. Působila jako pedagog na IPVZ i jako prezidentka České podiatrické společnosti. Je členkou řady odborných organizací. Spolupracuje s neziskovými organizacemi. Ráda navštěvuje kulturní akce, čte a cestuje.

Jak časté jsou problémy s nohama?

Velmi časté, protože nohy jsou po srdci druhým nejvíce zatěžovaným orgánem. Nejběžnější jsou bolesti, jejichž příčina může být v jiné části pohybového aparátu a naopak. Problémy nohou se mohou projevovat v kyčlích, stehnech, kolenou nebo kotnících. Příčiny jsou rozmanité – nesprávná obuv, nesprávná technika chůze, přetěžování, ale bolest může pocházet také od zad, žil, tepen, zadržované lymfy či svalů. Bolesti jsou samozřejmě u zánětů, metabolických chorob, artróz či revmatismu.

Proč a jak nás mohou bolet chodidla a jejich okolí?

Můžeme je přetížit sportem, tancem, chůzí, skákáním přes švihadlo, ...

Důležité je obouvání. Třeba u dětí doporučujeme do 3 let věku pevnou obuv držící kotníček, protože hlezna jsou stabilizátory, které v životě nesou váhu celého těla. Při některých diagnózách člověk nesmí mít flexibilní podešev. Například při hypermobilitě je extrémní rozsah pohybu v kloubech, způsobený vrozeně volnějším vazivem. Osoby s hypermobilitou nesmějí nosit flexibilní boty a barefooty. Hypermobilitu někdy diagnostikujeme až v dospělosti, v souvislosti s bolestmi, vložkami pak bráníme dalšímu rozšiřování a prodlužování nohou, dáváme instrukce ohledně obouvání a cvičení.

Bolesti nohou se často objevují u žen v těhotenství a jsou dány hormonálními změnami i stoupající váhou. Někdy tomu žena nevěnuje pozornost a najednou zjistí, že se jí prodloužila noha. Lze tomu zabránit vložkami do bot. V průběhu dospělosti se ale mění délka chodidla o 1–2 čísla u každého z nás, u osob s hypermobilitou až o tři čísla. Při nestejné délce nohy je samozřejmě problém kombinovat boty dvou velikostí, proto se nosí nepadnoucí obuv a vyvolává to další problémy.

Lze podle potíží nohou odhalit problém na jiném místě v těle?

Místo bolesti nemusí odpovídat tomu, kde je skutečný problém. Když bolí například pata, díváme se na celé chodidlo, na hlezenní kloub a samozřejmě na kolenní kloub. Můžete mít těžké onemocnění kyčle, s artrózou nebo začínající nekrózou, ale vnímáte bolest v koleni, protože se mění napětí ve svalech.

Proč je chodidlo tak důležité?

Lidská noha je speciálně vyvinuta a plní několik funkcí. Zajišťuje správný přenos váhy těla a umožňuje pohyb z místa na místo. Dokáže se adaptovat na terén, předává mozku kožními, šlachovými, svalovými i kloubními nervovými receptory informace o podložce, na které stojí, o její měkkosti, kluzkosti, teplotě či sklonu. Pro vývoj správné funkce nohy potřebuje už dětská nožka úplnou volnost. Statistiky potvrdily, že více než 98 % dětí se rodí se zdravýma nohama, ale přes 33 % má později nějakou vadu. Vznikají pak patologie vedoucí k omezení pohybových aktivit a s negativním vlivem na zdravotní stav celého organismu.

Nohy fungují jako základní opěrná část těla. Nejvíce jim škodíme nošením nevhodné nebo nepadnoucí obuvi. Například nošením vysokých úzkých podpatků měníme nejen zatížení nohou, ale nepřirozeně posouváme těžiště těla a tím přetěžujeme předonoží. Za normálních podmínek je zhruba 55–60 % zátěže při chůzi na patě, lidská noha zvládá podpatek do 4 cm. Každý centimetr navíc znamená přenos 10 % zátěže na předonoží. U žen, které nosí osmicentimetrové podpatky bez zvýšení platformy, dochází k výrazným změnám na plosce, deformitám prstců, otlakům, přetížení v oblasti čéšky, objevuje se výraznější prohloubení v bederní páteři. Asymetrii zátěže může způsobit také například slabší výron v kotníku, kdy došlo k mírnému natažení vazu a ke změně stability.

Co všechno stav nohou ovlivňuje?

Projevuje se genetické zatížení, volba obuvi, životní styl, různé choroby. Například u neuropatií nebo lymfatických otoků se mění chodidlo, jeho zátěž i funkce. Noze škodí také obezita.

U běžců a jiných sportovců dochází k rozšíření předonoží, protože se tělo při běhu odráží jinak od země a noha se tomu automaticky přizpůsobuje. Proto jsou běžecké boty v přední části širší, jsou flexibilní a dostatečně odpružené.

S věkem se objevují artrózy, choroby revmatického charakteru, které se projevují deformitami nejen na rukou, ale i na nohou. U starších osob se také může projevit onemocnění nehtů. Například lupénka se může ukázat prvotně na nehtech u nohou nebo na ploskách. Objevují se plísňová onemocnění, která mění nehet a vedou k problémům.

Může osoba s vadou nohy prožít celý život bez léčby, aniž by ji to trápilo?

Samozřejmě. Někdo může mít deformitu prstců, přivykne si, řekne si, že to měli jeho rodiče a prarodiče, a neřeší to. Nosí širší a vyšší obuv. Bere to jako normu, když ho to nebolí.

Hodně problémů je možné napravit včasnou péčí, správnou botou, vhodnou vložkou, cvičením. Nedojde-li ke změně, pak je třeba vyhledat podiatra. Mnohdy i menší odchylky vedou ke změně svalového napětí a potíže se objeví, když začneme pohybovou soustavu zatěžovat sportem, posilováním apod.

Co když má někdo všechny boty sešlapané dovnitř, ale nezajímá ho to?

To by byla velká chyba. Vlivem ošlapávání na vnitřní straně dochází k přetížení kolene, jinému zatížení v kyčli i v bederní páteři a časem se to projeví zbytečným opotřebením.


Pomohlo by vědomě našlapovat na vnější hranu chodidla?

Pozor, to pak můžete zatížit jiné etáže. Většinou začnou bolet kolena nebo kyčle. Je lépe navštívit specialistu.

Které jsou nejčastější problémy, jež řešíte?

Je jich hodně. Někdo přichází pro bolesti nohou, kloubů, zad, se zarůstajícími nehty atd. Jiný přivede dítě, že špatně našlapuje a bývá unavené.

Máme ambulance specializované na syndrom diabetické nohy a osoby se zvýšeným rizikem tohoto onemocnění. Syndrom diabetické nohy je postižení nohou u diabetiků spojené s poškozením cév a nervů, často je provázeno infekcí. Nejčastěji jde o vředy, infekci měkkých tkání, gangrénu, postižení kostí spojené s infekcí (osteomyelitida) či neinfekční postižení kloubů a kostí nohy.

Nejznámějším pojmem v souvislosti s vaším oborem je pravděpodobně plochá noha...

Plochá noha je popisný termín označující abnormální snížení podélné klenby nebo deformace vedoucí až k vymizení klenby nohy. Je způsobena dědičností, artritidou, svalovou slabostí, kontrakturami a dysbalancí, parézou (obrnou) periferních nervů nebo traumatem a poruchami pohybového aparátu. Vrozená je v 1–2 % případů. Když se dítě narodí zdravé, s normálně vyvinutou kostrou a svalstvem, lze vzniku získané ploché nohy účinně předcházet. V průběhu roku je zapotřebí dvakrát až třikrát měnit velikost dětské obuvi, aby se zohlednil růst nohy. Děti mohou chodit v botách i se skrčenými prstci, aniž by si toho rodiče všimli. Důležitý je přirozený vývoj – neklást na dítě přehnané nároky, nestavět ho předčasně na nohy, neobouvat, pokud ještě nechodí, a brát ohled na jeho fyzickou zdatnost. Pokud dítě už chodí, tak volit procházky úměrně k jeho možnostem a dopřávat mu chůzi naboso v trávě, písku apod. Vždy je třeba pamatovat, že děti mají vysoký práh bolestivosti, takže o bolesti nemluví, ale posedávají, chtějí se vozit nebo nosit.

Co je důležité vědět o vbočeném palci?

Hallux valgus je častý problém. Jde o vbočené postavení palce u nohy – první nártní kost se odklání dovnitř, chodidlo se rozšiřuje a články palce se odchylují směrem ven. Nejde jen o estetickou vadu. Pacienti pociťují bolest a noha se nevejde do úzké obuvi. Pokud neproběhne včasná korekce, může dojít k opotřebení kloubu (artróze), k deformacím dalších prstců, chůze se stává bolestivější.

Vbočené palce jsou z 70–90 % podmíněny geneticky a lze je považovat za doprovodný jev ploché nohy nebo jev spojený s nevhodným obouváním. Je-li vbočený palec ještě hybný, mohou pomoct adjustační ponožky, cvičení, Dornova metoda, tejpování, korektory, denní korekční bandáž a noční ortéza. Ale pozor, palcový kloub nesmíte unavovat celodenní aplikací pomůcek, mírou únosnosti je 8 hodin střídavě během dne. Pomáhá vhodná a dobře padnoucí obuv s vložkou. Někdy je nutné podstoupit operaci. Nejnovější trend je zachovat délku palce, srovnat odchylku a obnovit rozsah kloubů, ale operací je asi 300.

Co když jsou ukazováček a prostředníček na noze delší než ostatní prsty?

Tam stačí správná velikost obuvi. Obuv ale musí mít vždy nadměrek – u dětí 15 mm od nejdelšího prstce, u dospělých 10 mm. Doporučuji kupovat obuv mezi 17. a 18. hodinou, pak je ideálně padnoucí.

Je nutné bezpodmínečně konzultovat výběr vložky do bot s podiatrem?

Existuje mnoho různých stélek. Dělíme je podle materiálu, funkce, účelu, sériové nebo individuální výroby. Diabetici a lidé z některých jiných rizikových skupin nesmějí nosit gelové vložky, protože jsou měkké a způsobují tření. Sériově vyráběné vložky do bot jsou komfortní, s určitým nastavením sklonu paty, s větší či menší patní miskou s cílem stabilizace, s odlehčením pat nebo palcové strany. Samozřejmě nejideálnější jsou vložky zhotovené individuálně na základě odborného vyšetření. Je mnoho letní obuvi s naformovanou vložkou, ale řada bot se vyrábí s vyměnitelnou stélkou. Na stélkách bývá napsáno, na jaký problém jsou určeny. Koupíte je v prodejnách obuvi, ve speciálních prodejnách, u lékařů i u fyzioterapeutů. V některých obchodech mají přístroje, kde podle otisků přibližně určí typ chodidla.


Je třeba nosit stélku i v domácí obuvi?

Záleží na tom, kde toho víc nachodíte. Jestliže většinu času strávíte doma, je lepší mít klenbu nastavenou optimálně, zejména pokud máte bolesti.

Jak lze podiatrickým problémům předcházet?

V prevenci podiatrických problémů obecně hraje významnou roli správný výběr obuvi, vložky. Boty s dobrými tlumicími vlastnostmi snižují zátěž těla při chůzi a běhu. Vysoké podpatky zvyšují riziko bolesti v dolní části zad, protože narušují držení těla. Pokud boty (i bez podpatku) neposkytují oporu klenby, mohou ohrozit držení nohou a zad. Těsné boty mohou vést k bolesti nohou a způsobit otoky a poruchy chůze, ale nadměrně velké zase zapříčiní prokluzování nohou. Boty časem měňte, protože opotřebované opěrné polstrování může vést k poruše funkce nohy a vyvolat bolesti zad.

Vhodná cvičení nohou najdete na internetu. Nečekejte od nich zázraky, ale každé zapojení svalů je dobré, např. píďalka, opičí nožička, chůze dopředu a pozpátku, míčkování. Děti učíme svlékat a navlékat ponožky nohama, mohou přenášet nohou malé předměty do mističky. Dělají se chodníčky pro zdravé chodidlo a organismus, jsou z různých materiálů a různě tvarované, simulují venkovní prostředí. V létě přivykejte chodidlo na různé terény, choďte bosi v trávě, po kamenech, po pláži, brouzdejte vodou. Doma nesklízejte všechny hračky, mějte na podlaze předložky, chlupatinu, vysoký koberec, rohožku, nikoliv jen hladkou podlahu.

Musí mít člověk při rekreačním běhání speciální běžecké boty?

Záleží na tom, jak má otužilé nohy. Může běhat i bos, pokud je noha zvyklá na změnu terénu. Na běh je vhodné obutí pro konkrétní typ nohy. Existují boty neutrální a boty antipronační (proti nadměrnému vychýlení chodidla při došlapu směrem dovnitř). Má-li člověk od přírody vysokou klenbu a dáte mu botu antipronační, tak našlapuje na zevní hranu a přichází s bolestmi kolen. Výrobci dělají řadu výzkumů a spolupracují s běžci s různou technikou běhu. V profi prodejnách běžeckých bot je vyškolený personál, běžecké pásy i kamerové systémy. Nechají tam zákazníky proběhnout a pak jim nabídnou vhodnou botu.

Jsou prospěšné boty typu barefoot?

Když je na noze už nějaká artróza, tak je nedoporučuji. Osoby s nekorigovatelnými halluxy je sice nosit mohou, ale pak budou mít širší nohu. Barefooty uvolňují a je třeba se v nich naučit chodit. Běžná bota obvykle tlumí nárazy. Barefootová bota může vyvolávat dojem, že jsme obutí, a tak můžeme dávat větší důraz na patu. Přicházejí k nám pak lidé, kteří mají bolesti paty. Někdy přijdou dokonce se zlomeninami kostí na chodidle i výš, jelikož je nepoznají a přes bolest nohou dále chodí, protože se domnívají, že jsou to jen zvykací potíže. Běhat v barefootech lze pouze v případě, že je noha zdravá, a v přírodním terénu, nikoliv na asfaltu nebo dlažbě.

Co čeká pacienta při návštěvě podiatrické ordinace, jak vypadá vyšetření?

Klienta sleduji už při příchodu – jak chodí, jak si sedá, jak se svléká. Hovoříme o problémech, ptám se na jiné choroby, léky, operace apod. Klient se svlékne do spodního prádla, abych viděla celý pohybový aparát, protože všechno souvisí se vším. Vyšetřuji ve stoji, v chůzi, vleže, vsedě, a to od nohou do vyšších etáží pohybové soustavy. Vyzvu klienta, aby se postavil na jednu nohu, a dívám se, jak chodidlo pracuje, sleduji držení prstců, držení klenby, jestli se na patě nekolíbe, jestli noha nepadá do vnitřní nebo vnější strany. Postaví se na špičku, na patu, dává špičky k sobě a paty od sebe. Pak teprve probíhá vyšetření chůze, následuje vyšetření nohou a celé pohybové soustavy na lehátku vleže, vsedě a nakonec pedobarografické vyšetření. Prohlížím obuv, změny, ošlapy, proto si musí klient přinést nejméně tři páry nošené obuvi pro různé příležitosti. Následuje diagnostická rozvaha, poradenství a při nutnosti provádím sonografické vyšetření, někdy požádám o vyšetření ještě jiného specialistu, eventuálně odešlu klienta na rentgen nebo magnetickou rezonanci.

Je podiatrická péče hrazena ze zdravotního pojištění?

Podiatrická péče není hrazena ze zdravotního pojištění, ale když má lékař příslušné kódy, například pro vyšetření a ošetření diabetické nohy, tak výkony při konkrétních diagnózách pojišťovny proplácejí.

Vyhledávají pacienti přímo odborníky na podiatrii?

Při problémech s končetinami nebo pohybovým aparátem se většinou chodí za ortopedem anebo ortopedickým protetikem. Podiatrů není tolik, protože podiatrie je mezioborová a většinou je u nás spojována se syndromem diabetické nohy. Máme podiatrické ambulance vedené diabetologem, který se tím zabývá, ale pak nesleduje, co se děje nad kotníkem. Podiatr vyšetřující komplexně od nohy směrem nahoru může být ortoped, neurolog, rehabilitační lékař, chirurg, internista.

Podiatrie by měla spadat pod ortopedickou protetiku, ale v České republice není státem uznávaný obor podiatrie a podologie. Podologie je vnímaná jako pedikérské ošetření, i kdyby ji dělal člověk s medicínským vzděláním. V Německu jsou pro obor podologie školy se státní zkouškou a podologové jsou specialisté na ošetřování problematických nohou s částečnou úhradou od pojišťoven.

Jak najít nejbližší podiatrickou ordinaci?

Na internetových stránkách České podiatrické společnosti www.podiatrie.cz lze vyhledat podiatra podle kraje a specializace. Informace podá také internetový vyhledavač. Všichni máme jiný hlavní obor. Česká republika je součástí světové podiatrické společnosti. Jsme na vysoké odborné úrovni ve vzdělávání i v kvalitě poskytované péče, ale podiatrie u nás není samostatný obor. Americký, australský a britský systém oboru podiatrie má univerzitní vzdělání. Doufáme, že se problém chybějícího oboru časem vyřeší na unijní úrovni v důsledku spolupráce členských zemí.


Přihlásit