Jak testujeme rychlovarné konvice

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení rychlovarných konvic

Praktické zkoušky 45 %, obsluha 30 %, hlučnost 5 %, spotřeba energie 5 %, bezpečnost 5 %, zpracování 10 %

Limity hodnocení

Některá hodnocení jsou limitována, a celkový výsledek proto neodpovídá váženému průměru. Pozitivní chuťový test a závažné nedostatky v bezpečnosti limitují celkovou známku.

Praktické zkoušky

Při testování byla použita voda o střední tvrdosti 25°F.

Vaření vody– při vaření jednoho litru vody byl měřen čas od zapnutí po automatické vypnutí, dále teplota vody a spotřeba elektrické energie. Při zkoušce s minimálním množstvím vody byla konvice naplněna po rysku značící právě minimální množství vody. Zaznamenávali jsme stejné ukazatele, ale čas potřebný pro uvaření jsme kvůli porovnatelnosti výsledků přepočítali na jeden litr vody. Konvice totiž nemají stejné minimální množství.

Převařování – měřeno, jak dlouho voda v konvi vře, aniž by nadále rostla její teplota.

Účinnost filtru vodního kamene – konvice naplněna litrem vody a uvařena, cyklus zopakován 20krát; hodnocena velikost filtru, jeho umístění, jemnost síťky, snadnost vyjmutí a navrácení filtru a v neposlední řadě množství zachyceného vodního kamene.

Plastová pachuť vody ­– převařená voda ze všech konvic byla v laboratoři prověřena chuťovým testem. Ochutnávka probíhala tzv. trojúhelníkovou metodou, kdy každý člen týmu dostal vždy tři kalíšky s uvařenou vodou a měl rozpoznat, který se od ostatních lišil. Vzorky obsahovaly vodu uvařenou v testované konvici a vodu uvařenou ve skle. Při testu byla použitá destilovaná voda a před ochutnávkou byla každá konvice několikrát převařena. Při ochutnávce nebylo hodnoceno, jestli je konkrétní vzorek vody dobrý nebo špatný, ale jestli se od ostatních liší.

Obsluha

Při zkouškách obsluhy jsme hodnotili dílčí vlastnosti a prvky výbavy v oblastech návod k použití, plnění vodou, uchopení a přenášení, ovládání, nalévání, čistění a uskladnění.

Plnění vodou: otevírání víka, zřetelnost množství vody, možnost naplnit konvici bez otevření víka (přes zobáček).

Uchopení a přenášení: ergonomie rukojeti, pohodlnost úchopu, vyváženost, hmotnost konvice s minimální náplní vody a umístění na základnu.

Ovládání: přehlednost a provedení ovládacích prvků, světelná indikace o stavu konvice.

Nalévání: těsnost víka, odkapávání, rozdíl v nalévání vody z konvice naplněné na minimum a maximum, snadnost vyprázdnění konvice a riziko popálení ruky párou při nalévání.

Čistění: snadnost čistění povrchu i vnitřku konvice, náchylnost k tvorbě otisků prstů, nenáročná manipulace s filtrem vodního kamene a velikost hrdla konvice.

Uskladnění: možnost uložení kabelu, hmotnost a kompaktnost konvice.

Hlučnost

Hlučnost konvic jsme posuzovali jak objektivní metodou, tedy pomocí přístroje umístěného půl metru před zapnutou konvicí, tak subjektivně, kdy hladinu hluku hodnotili tři experti.

Spotřeba energie

V rámci této zkoušky jsme hodnotili pouze spotřebu v režimu stand-by, tedy když je přístroj zapojen do zásuvky, ale není v provozu. Spotřebu v provozu jsme zohlednili ve zkoušce vaření litru vody.

Bezpečnost

Všechny konvice prošly běžným testem elektrické bezpečnosti. Při hodnocení teplotní bezpečnosti jsme postupovali podle normy ČSN EN 13732-1. Při zkouškách chemické bezpečnosti jsme zjišťovali, zdali se do vody uvolňují polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), zpomalovače hoření (BFR), těžké kovy nebo bisfenol A.

Pro průkaz přítomnosti BFR a PAH ve vodném výluhu byla provedena extrakce vodného výluhu třepáním do isooktanu. Identifikace BFR byla provedena metodou plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickým detektorem provozovaném v módu negativní chemické ionizace. V případě PAH byla použita technika plynové chromatografie s tandemovou hmotnostně spektrometrickou detekcí v módu elektronové ionizace.

Bisfenol A byl stanoven metodou kapalinové chromatografie.

Další bezpečnostní testy: zapnutí konvice s otevřeným víkem, zapnutí prázdné konvice a naplnění konvice na 120 procent.

Přihlásit