V TESTU: 15 pneuměřičů, z toho 2 digitální. Vzorky byly zakoupeny v běžné v obchodní síti. Pneuměřiče byly zkoušeny a posuzovány z uživatelského hlediska. Zkoušky byly provedeny s využitím měřících a zkušebních zařízení s platnou kalibrací.
-
PODÍL NA CELKOVÉM HODNOCENÍ KVALITY
Největší důraz při závěrečném hodnocení byl kladen dle této posloupnosti:
1. použití v praxi
2. únik vzduchu při měření
3. odchylka od kalibrovaného měřidla
4. nástavec + koncovka
5. zřetelnost stupnice (displeje), jednotky
6. návod
7. obal -
MĚŘENÍ TLAKU
Kontrolní měření tlaku zkušebními vzorky probíhalo na speciálním zkušebním zařízení, jehož základem je ocelový dutý válec s kalibrovaným tlakoměrem a motoventilkem. Během zkoušky byl do zkušebního válce průběžně po každém jednotlivém měření dohušťován vzduch, aby byla zajištěna stálá výchozí hodnota tlaku, tj. 200 kPa. Byla použita hustilka AUTHOR s kalibrovaným manometrem. Hodnoty uvedené v tabulce jsou vypočítány jako průměr deseti měření, která byla provedena s každým testovaným vzorkem. U manometrů, které neměly na stupnici jednotky kPa nebo bar, byly zjištěné hodnoty přepočítány. U měřičů opatřených oboustrannou koncovkou byla měření provedena oběma stranami jejich dvojitých koncovek.
Jako přípustná byla stanovena odchylka do ±4 kPa. Hodnocení v této kategorii bylo sníženo při odchylce měření do ±5 kPa. Odchylka větší než ±6 kPa byla hodnocena jako nepřípustná a měřiče byly v kategorii „Přesnost měření“ známkovány jako »nedostatečné«. U vzorků, jejichž výrobce v návodu udává jinou přípustnou odchylku, byla tato uvažována jako mezní hodnota uvedená výrobcem. -
MĚŘENÍ TLAKU V TERÉNU
Pneuměřiče byly testovány přímo na ventilku kola osobního automobilu; kolo bylo s plastovým krytem i bez krytu. Zkoušky proběhly za ztížených klimatických podmínek při venkovní teplotě -3 °C, za snížené viditelnosti a za mokra.