Test watercoolerů 2007

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 1/2007

Slyšeli jste už o watercoolerech (ochlazovačích vody)? Jde o zařízení pro čepování balené vody z velkoobjemových barelů. Jaká je kvalita této vody? Testovali jsme 18 vzorků vody a požadavkům stávající legislativy vyhovělo pouze 5 vzorků.

Dobrá rada

  • Vyžádejte si názorné předvedení jak běžné údržby, tak mechanické sanitace watercooleru. Zjistěte, zda firma vůbec nabízí provedení mechanické sanitace a také za jaký poplatek.
  • Zajistěte si, zda dodavatelská firma garantuje kvalitu čepované vody (nikoliv vody v barelu, za tu ručí její výrobce); v opačném případě za kvalitu čepované vody jste zodpovědní vy!
  • Jste-li zodpovědní za kvalitu čepované vody, alespoň 2x ročně si nechte na nezávislém odborném pracovišti čepovanou vodu vyšetřit podle mikrobiologických požadavků na vodu balenou podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví MZ č. 275/2004 Sb. alespoň ve dvou ukazatelích: Pseudomonas aeruginosa a koliformní bakterie (za cca 340 Kč získáte orientační přehled o mikrobiologické kvalitě; vyšetření provádí akreditované laboratoře jak při zdravotních ústavech, tak soukromé.

Testovali jsme 18 vzorků vody načepované z watercoolerů. Bakterii Pseudomonas aeruginosa obsahovalo 67 % vzorků, 33 % vzorků navíc ještě obsahovalo i koliformní bakterie. Pouze 5 vzorků vyhovělo požadavkům stávajícím legislativy…

Jaká je voda z watercoolerů?

Spotřebitel se většinou (vcelku logicky) domnívá, že „jaká voda je na stojan nasazena, taková se potom načepuje“ a že někdo (výrobce?, dodavatel?, majitel přístroje?) ručí za kvalitu čepované vody. Vnímá pohodlí – vodu z watercooleru má k dispozici na svém pracovišti, mají ji k dispozici jeho děti ve školkách, jídelnách, školách, setkává se s ní i ve veřejných prostorách, které navštěvuje (nemocnice, lékárny, obchody, banky a tak dále). Pocit pohodlí i odpovědnosti vůči svému zdraví („dodržuji či snažím se o pitný režim“) je navozen reklamou společností, které nabízejí stojany a pravidelné dodávky vody v barelech. Jenže…
Spotřebitelská veřejnost snad ani netuší, že právě v této oblasti nemá dostatek objektivních informací. Obecně není známo…

  • že ne každá balená voda je vhodná k čepování přes watercooler
  • a že kvalita balené vody čepované z watercooleru závisí na řadě faktorů:
  1. na kvalitě a druhu použitých konstrukčních materiálů přístroje, které přicházejí do styku s „nasazenou vodou“
  2. na obratu (frekvenci) odběru vody, nežádoucí je malý obrat a odstávky (např. přes volné dny); Státní zdravotní ústav doporučuje spotřebovat vodu z nasazeného barelu do tří dnů

Reklamě z pochopitelných důvodů chybí stěžejní informace, která se týká čistitelnosti přístroje. V rámci služeb firma obvykle nabízí „sanitaci (čištění) přístroje“ (cca 500 Kč za jedno vyčištění). Tuto sanitaci je nutné provádět 4x ročně. A víte, co obnáší?

  • provést demontáž těch částí přístroje, které přicházejí do styku s dodávanou vodou
  • jejich mechanické vyčištěníkartáčkem a detergentním přípravkem
  • ošetření a proplach vhodným dezinfekčním přípravkem
  • následný proplach vodou (minimálně v množství trojnásobku obsahu vnitřních nádob, aby došlo k odstranění zbytků dezinfekčního přípravku)

Neprovádí-li se mechanická očista, je sanitace pouze při použití proplachu dezinfekčním prostředkem zcela neúčinná! Ptáte se, proč reklamy, inzeráty, internetové stránky distributorů stojanů na vodu toto nezbytné čištění nezdůrazňují? Odpověď je nasnadě: atraktivnost zařízení by v očích spotřebitelů značně poklesla.
A nabízejí se další dvě otázky. Uvádí se v návodech k přístrojům správný postup sanitace? Je zdůrazněna mechanická součást čištění a riziko tvorby biofilmu?
Mikroby, které rostou v podobě biofilmu, se vyznačují zvýšenou odolností vůči obranným mechanismům lidského organismu, jakož i zvýšenou odolností vůči působení antibiotik. Biofilm tvořený mikroorganismy je černou můrou lékařů. Vytvoří-li se na povrchu pomůcek, jako jsou katétry močové i intravenózní, umělé chlopně a jiné implantáty atd., umožňuje vznik chronických močových infekcí, katétrových sepsí, endokarditid atd.
Je nesporné, že biofilm se může vytvářet (a vytváří se, jak dokazují nejenom naše analýzy) na všech plochách watercoolerů, které přicházejí do styku s vodou. Proto tolik záleží na čistitelnosti přístrojů, na kvalitě a druhu použitých konstrukčních materiálů, na pravidelně prováděných sanitacích, rychlosti obratu a spotřebování „nasazené“ vody a umístění přístroje.

Podle platné legislativy, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, čepovací zařízení (watercooler, aquabar) nesmí být zdrojem mikrobiálního znečištění a nesmí obsahovat nežádoucí bakterie. Od roku 2001 již legislativa nevyžaduje před uvedením přístroje na trh vydání závazného posudku orgánu hygienické služby, odpovědnost je zcela na výrobci, resp. dovozci, distributorovi. Z uvedené vyhlášky lze vyvodit, že čepovaná voda má splňovat mikrobiologické požadavky stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod.
Pokud spotřebitel platí vyšší cenu za vodu „vyšší kvality“ čerpanou z chráněného zdroje, inzerovanou jako „čerstvá, zdravá a tělu prospěšná“, měl by za své peníze takovou vodu dostat. Zvláště pak v případě, je-li z watercooleru „čepována“ citlivým jedincům – malým dětem, školákům, vážně nemocným nebo oslabeným lidem.

Náš test se zaměřil na watercoolery (aquabary) a sledoval, zda mikrobiologická kvalita čepované vody odpovídá legislativním požadavkům platným pro balenou vodu (vyhláška č. 275/2004 Sb.). Vyšetření bylo provedeno ve zkráceném spektru mikrobiologických ukazatelů (Pseudomonas aeruginosa, koliformní bakterie, počty kolonií při 36 a 22 °C) v akreditovaných laboratořích v Praze a Brně. Vzorky vody byly načepované z aquabarů/watercoolerů v jídelnách základních škol, v mateřské škole, v nemocnici (ARO, operační sál), na poliklinice, v lékárnách.
Bezpečná, tj. zdravotně nezávadná balená voda nesmí obsahovat vybrané mikroorganismy, striktně stanovené legislativou, a to po celou dobu minimální trvanlivosti vody uvedené výrobcem (tedy do otevření obalu nebo nasazení na přístroj).
Vyšetření odebraných vzorků se zaměřilo na…
Pseudomonas aeruginosa: pro tuto bakterii je stanoven nejvyšší (nejpřísnější) typ limitu – nejvyšší mezná hodnota (NMH) s limitem 0. Voda nesmí obsahovat jedinou bakterii.

  • 67 % vzorků obsahovalo bakterie Pseudomonas aeruginosa
    Koliformní bakterie: i pro ně je stanoven nejvyšší (nejpřísnější) typ limitu – nejvyšší mezná hodnota (NMH) s limitem 0. Voda nesmí obsahovat jedinou bakterii.
  • 33 % vzorků ještě navíc obsahovalo i bakterie koliformní

Naše zjištění bohužel neodhalilo jednu nebo dvě bakterie, ale většinou masivní kontaminace. Pokud by byly zjištěny v balené vodě (před nasazením na přístroj), vyřazuje se taková voda z oběhu jako zdravotně závadná! Avšak…
Voda načepovaná do kelímku z watercooleru není předmětem dozoru hygienické služby či Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Odpovědnost za její bezpečnost a kvalitu nese ten, kdo se k tomu zavázal.
Odpovědnost za kvalitu balené vody čepované z watercooleru (aquabaru) je dána smluvním dodavatelským vztahem. Pokud dodavatel negarantuje kvalitu vody čepované z přístroje (nikoliv vody v barelu, za tu ručí výrobce), leží odpovědnost za její kvalitu na spotřebiteli. Právnická nebo fyzická osoba (provozovatel či uživatel objektu), která nabízí vodu z aquabaru / watercooleru zaměstnancům nebo veřejnosti na úřadech, v nemocnicích, školách, obchodech apod., má zákonnou odpovědnost za to, že nikomu nepoškodí zdraví.

Dosud jsme se nesetkali s tím, že by dodavatel vody převzal odpovědnost i za vodu čepovanou. V současné době tedy může dodavatel (watercooleru nebo vody) v případě sporu o bezpečnost a kvalitu vody argumentovat tím, že se spotřebitel o svůj přístroj „špatně stará“. Ví ale spotřebitel, že se má o přístroj starat (včetně sanitace)? Je dostatečně a správně dodavatelem informován? Není spotřebitel i tak trochu klamán?
Podívejme se na další vyšetření odebraných vzorků vod, které byly zaměřeny na její kvalitu…
Kvalitní balená voda nesmí obsahovat mikroorganismy, které indikují nedostatečné hygienické zabezpečení. Při analýzách se stanovuje počet kolonií organotrofních bakterií při 36 a 22 °C. Jedná se o ukazatele hodnoty, jejímž nedodržením ztrácí voda vyhovující požadavky. Při vysokých počtech těchto bakterií voda nejen mění chuť k horšímu, ale může se stát i zdravotně závadnou.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod, zakotvuje rozdílné požadavky (i limity) pro počty kolonií organotrofních bakterií pro kojenecké vody (či vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy) a pro ostatní balené vody…

  • ostatní balené vody: limity počtu kolonií (při 36 a 22 °C) jsou stanoveny pouze do 12 hodin od stočení do obalu. Vody, které se prodávají v obchodech či v barelech rozvážejí k zákazníkům, jsou už mimo uvedený časový limit.
    Ačkoliv při našem testu byly překročeny (často mnohonásobně) stanovené limity pro počty kolonií organotrofních bakterií, byl ve shodě s legislativou vysloven „vyhovující“ závěr (viz onen časový limit).
  • kojenecká voda a voda určená pro přípravu kojenecké stravy:
    limity počtu kolonií (při 36 a 22 °C) jsou stanoveny po celou dobu minimální trvanlivosti vody uvedené výrobcem.
    Dodržením požadovaných limitů organotrofních ukazatelů je eliminováno potencionální zdravotní riziko při přípravě kojenecké stravy, kdy okamžitě dochází k nastartování procesů, při nichž se mění některé součásti poživatin za vzniku rizikových látek, které ohrožují zdraví buď okamžitě (zažívací potíže, průjmové onemocnění), nebo dlouhodobě (snižování celkové odolnosti).
    Tyto rizikové látky (aromatické, alifatické a heterocyklické aminy, peroxidy, aldehydy a ketony) vznikají jako důsledek silné proteolytické a lipolytické aktivity bakterií, které jsou ve spektru těchto ukazatelů zahrnuty (pseudomonády, achromobaktery, serratie, bacily). Navíc vysoké počty organotrofních organismů mohou negativně ovlivnit záchyt a stanovení hygienicky významnějších bakterií.

Další úskalí spojené s čepováním vody přes watercooler je dáno skutečností, že balená voda sice může splňovat podmínky vyhlášky, přesto ale nemusí být k čepování přes watercooler vhodná. Různé vody mají různou úživnost a bakterie se v nich různě rychle množí. I když zdroj podzemní vody má obvykle minimální hustotu (denzitu) mikrobů, je různorodost mikroflóry balených vod ovlivněna různými faktory – geologií vodonosné vrstvy a jejím chemickým složením, procesem čerpání vody a povolené úpravy, procesem stáčení do obalů a v případě vratných vymývatelných obalů (barelů) i kvalitou a úrovní jejich vymývání či sanitace.
K zamyšlení vybízí i další skutečnost. Výrobci balených vod v obalech větších než 5 litrů musí povinně na obalu uvést doporučenou dobu spotřeby po otevření obalu; v případě čepování vody přes watercooler od „nasazení barelu na přístroj“. Otázkou však je, jak má spotřebitel zjistit (pokud to vůbec zjišťuje), dokdy vodu vypít. Tato informace je sice uvedena na obalu barelu (malým písmem), ale chybí informace, odkdy je barel nasazen! (V případě uvedení doporučené doby spotřeby na víčku se spotřebitel nedohledá ani údaje prvního, neboť je skryto v přístroji). Státní zdravotní ústav doporučuje dobu spotřeby nejlépe do tří dnů, v podstatě však záleží jen na výrobci, jakou doporučenou dobu spotřeby pro vodu již nasazenou uvede. Délka doporučené doby spotřeby od nasazení barelu na přístroj se u různých výrobců velmi liší. Třeba Rosana uvádí 14 dnů, Crystalis 7 dnů, Fontána do 5 dnů od otevření, Aqua Oasa do 10 dnů od otevření…

Současná doba hýří reklamou na zdravý životní styl a zdůrazňuje dodržování správného pitného režimu. Nic proti tomu, naopak. Mnohdy se však praxe obrací proti spotřebiteli, jak víc než názorně ukázal náš test. A tak na závěr musíme konstatovat, že legislativa platná pro balené vody se bohužel v případě jejího čepování přes watercoolery (aquabary) leckde míjí účinkem.

Co to je watercooler?
Watercooler (česky „ochlazovač vody“) je zařízení pro čepování balené pitné vody z velkoobjemových vratných plastových lahví (barelů). Voda může být podle typu přístroje ochlazována, ohřívána nebo čepována při pokojové teplotě. Podobné zařízení může být napojeno také přímo na vodovod, kdy pak vodu obvykle navíc upravuje a pak chladí či ohřívá.

Pseudomonas aeruginosa

Jedná se o bakterii potenciálně patogenní, která se může stát zdrojem oportunní infekce (oportunní = vyčkávající na oslabení jedince).
Pseudomonas aeruginosa vyvolává infekci jen při snížené lokální nebo snížené celkové odolnosti organismu. Často se proto uplatňuje jako původce nosokomiálních (nemocničních) nákaz. Způsobuje těžké hnisavé procesy na kůži, sliznicích, kostech, v močových cestách, plicích, těžká průjmová onemocnění dětí. Nebezpečná je pro jedince po operativních výkonech, při průniku do popálenin (modré hnisání), pro jedince, kterým jsou podávána cytostatika, imunosupresiva, kortikoidy, pro nemocné s cystickou fibrózou i diabetiky. Může zaútočit i na ty, kteří dlouhodobě užívají antibiotika. Vůči antibiotikům je značně odolná (rezistentní).
Pseudomonas aeruginosa se dokáže rychle přizpůsobit a vyvinout odolnost (rezistenci) i vůči dezinfekčním prostředkům.

Koliformní bakterie

Dříve byly považovány za indikátor fekálního znečištění, ale bylo zjištěno, že existují i koliformní bakterie, které běžně žijí a množí se ve vnějším prostředí. Skupina koliformních bakterií zahrnuje rody Escherichis, Citrobakter, Enterobakter a Klebsiella.
Jedná se o bakterie, které osidlují střevní trakt. Výjimečně se mezi nimi mohou vyskytnout patogenní kmeny tvořící toxiny, které mohou proniknout do tkání a způsobit ohrožení zdraví. Přítomnost koliformních bakterií signalizuje neodpovídající technologii úpravy vody a dodatečnou mikrobiální kontaminaci v procesu výroby vody. Při zvýšeném nálezu existuje zvýšená pravděpodobnost žaludečních a střevních problémů.

Organotrofní bakterie

V balených vodách (včetně kojeneckých) svou přítomností či zvýšenými počty signalizují průnik znečištění z vnějšího prostředí do zdroje vody či poruchy a nedostatky v technologii výroby a v následné manipulaci s výrobkem při distribuci.
Organotrofní bakterie představují běžnou součást mikroflóry prostředí a přírodní vody jsou jejich přirozeným biotypem; mají v ní postaráno o zdroj živin – organickou hmotu, která kryje jejich energetické a stavební potřeby. Jakmile se začnou oproti normálnímu stavu nebývale množit, signalizují, že mají hojnost organických živin a vhodné podmínky k životu.
Organotrofní bakterie jsou významným indikátorem mikrobiologické kvality vody (při vyšetření vzorků vody se stanovují počty kolonií při 36 a 22 °C – blíže viz základní text testu). Samy o sobě nepředstavují přímé nebezpečí pro zdraví, avšak…
Balené vody (včetně kojeneckých) mají dlouhou trvanlivost. Zbytky odumřelé biomasy organotrofních bakterií jsou živnou půdou pro potenciálně přítomné patogenní (např. koliformní bakterie, enterokoky) nebo podmí-něně patogenní (Pseudomonas aeruginosa) mikroorganismy, které se mohou ve vodě významně pomnožit. Navíc metabolickou činností organotrofních bakterií nebo jejich rozpadem po odumření může docházet ke vzniku potenciálně toxických látek.

Umístění watercooleru

  • V bezprašném, čistém a dobře větratelném prostředí.
  • Na místě chráněném proti vnějším povětrnostním podmínkám (především proti přímému slunečnímu záření).
  • Neumísťovat přístroj v prostředí znečištěném těkavými organickými látkami, které mohou pronikat do vody a mj. podporovat formaci biofilmů (okolí benzinových čerpadel, tiskárny apod.).
  • Neumísťovat přístroj v bezprostřední blízkosti tepelného zdroje (ústřední topení, kamna, apod.).
  • Neumísťovat přístroj ve vlhkém prostředí (koroze).

Provoz watercooleru

  • Povrchové očištění trnu automatu před každým nasazením barelu.
  • Voda v barelu po otevření (tj. nasazení na přístroj) by měla být spotřebována do doby uvedené výrobcem (vyhláška MZ č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy požaduje, aby výrobce balené vody v obalech větších než 5 l uvedl na obalu podmínky uchovávání a dobu spotřeby po otevření obalu). Státní zdravotní ústav doporučuje jako optimální dobu spotřeby tři dny od nasazení barelu na přístroj.
  • Viditelné označení data spotřeby nasazeného barelu (závisí na tom, zda uživatel zajišťuje výměnu barelů sám nebo má smlouvu s příslušným dodavatelem, který zajišťuje servis).
  • Pravidelné čištění a dezinfekce v intervalech doporučených výrobcem s hledem na prostředí, kde je watercooler umístěn a s ohledem na množství a četnost odebírané vody.
  • Po cca 60 barelech, nejdéle však po třech měsících (tj. 4x ročně), provést mechanickou sanitaci celého automatu.

Sanitace watercooleru

  • Demontáž těch částí přístroje, které přicházejí do styku s dodávanou pitnou vodou.
  • Mechanické vyčištění částí, přicházejících do styku s pitnou vodou, kartáčkem a detergentním přípravkem (odstranění biofilmu).
  • Ošetření a proplach vhodným dezinfekčním přípravkem.
  • Po provedené dezinfekci provést proplach vodou, minimálně trojnásobným objemem vnitřních nádob tak, aby došlo k odstranění zbytků dezinfekčního přípravku.

Kontrola watercooleru

  • Pravidelně, alespoň 2x ročně, provést mikrobiologický rozbor vody vystupující z watercooleru.
  • V případě výskytu senzorických změn nebo existuje-li podezření, že byl přístroj kontaminován, je třeba provést rozbor vody okamžitě (mikrobiologie, kovy, TOC); musí být provedena celková sanitace přístroje.

S čím jsme se TAKÉ setkali…

 

 

Zarazila nás situace, kdy bylo nařízeno čepování balené vody přes watercoolery vedoucím čtrnácti školních jídelen ředitelem, pod kterým jsou jídelny sdruženy. Když jsme telefonicky oznámili zjištění mikrobiálně závadné vody a doporučili její opětovné analýzy na akreditovaném pracovišti mikrobiologie vody, které by posloužily jako podklad pro jednání s dodavatelskou firmou, setkali jsme se se zápornou odezvou nadřízeného ředitele. Vstřícný postoj nakonec projevila dodavatelská firma.
A zde se nabízí otázka. Je onen odpovědný pracovník (a samozřejmě i veřejnost) seriózně informován dodavatelskou firmou o riziku čepování až mikrobiálně závadné vody z přístroje? Je si vědom toho, že v uvedeném případě rodiče dětí, kteří připlácejí na pitný režim, platí za vodu, která nemá se „zdravým pitným režimem“ nic společného? Naopak že je dokonce mikrobiálně závadná?!
Jednání uvedeného pracovníka si lze vyložit i tak, že nemá dostatečné informace o celé problematice. Ale kdo ze spotřebitelů je má? Běžný spotřebitel je ovlivněn reklamou a mnohdy vůbec nemá čas se o problematiku vody více zajímat. A rozhodně není výjimkou! Bakterie Pseudomonas aeruginosa a koliformní bakterie, které vodu činí bakteriálně závadnou, většině lidí nic neříkají. Spotřebitel se prostě spoléhá na to, že je watercooler a voda z něj čepovaná v pořádku, vždyť si přece vše objednal a za vše zaplatil.

Ke stažení:

Test s výsledky

Přihlásit