Právo + finance
Černé ovce: Vydařená dovolená | 15.05.2007 |

Pro cestovní kanceláře by ovšem stejně jako pro jakéhokoli další podnikatele mělo platit pravidlo „Náš zákazník – náš pán“ a služby, které si u nich zákazník objedná, poskytnout takovým způsobem, aby splnily alespoň reálná očekávání. Praxe bohužel ukazuje, že se tomuto ideálu neblíží téměř žádný obor, cestovní ruch nevyjímaje.
Černé ovce: Náš zákazník, náš pán... | 15.04.2007 |

Náš zákazník, náš pán. Tak by to aspoň mělo platit. V obchodech, kde si zákazníků skutečně váží. Což o to, když si jde člověk něco koupit, tak se mu převážně věnují v každém obchodě, prostě ochota sama, ale když náhodou dojde k reklamaci, je často komunikace na bodu mrazu.
Černé ovce: Jak přijít o byt | 15.03.2007 |

Nejprve pro jistotu jedno ubezpečení: naprosto souhlasím s tím a vůbec o tom nechci diskutovat, že je zapotřebí platit veškeré své závazky. Platí to samozřejmě i o nájemném. Vůbec se nechci zastávat těch, kteří nájem neplatí v domnění, že se jim nemůže nic stát. Pro takové mám jedno zásadní upozornění. Můžete být vystěhováni z bytu, může za vámi přijít exekutor a téměř všechno vám zabavit. Samozřejmě, pokud něco máte. Pokud nemáte vůbec nic, potom se vám může stát pouze to, že přijdete o střechu nad hlavou.
Černé ovce: Značkové zboží | 15.01.2007 |

Mladá maminka si v prodejně DUHA v Pardubicích koupila kočárek Peg Perego, k tomu tašku ke kočárku stejné značky a ještě autosedačku. Utratila tam téměř 20 tisíc korun. S kočárkem byla spokojená, za to taška za 1560 korun, do které dávala pár plín, čaj pro dítě a nějakou hračku, začala za chvíli vypadat hrozně.
Pitná voda a práva spotřebitele | 03.03.2005 |
Když se řekne „práva spotřebitele“, vybavíme si většinou možnost svobodného výběru z dostupné nabídky, záruční dobu, právo na reklamaci výrobku či služby a ti zběhlejší možná i zákon na ochranu spotřebitele nebo inspekční orgány. Když si však pod výrobkem představíme pitnou vodu z vodovodu, která teče z kohoutku více než devíti milionům obyvatel naší země, možná trochu znejistíme. Každý má jednoho monopolního dodavatele a kdyby chtěl jiného, musí se za ním přestěhovat. O dvouleté záruce nemůže být řeč. Etiketu, na které bychom se dočetli o datu minimální trvanlivosti nebo složení, to žádnou nemá. A vlastně ani pořádně nevíme, zda jde o výrobek nebo o službu (zákon o vodovodech a kanalizacích totiž hovoří u zásobování vodou o službě…).




