Utratili byste za kilogram cukru 812 korun, když se jeho cena v obchodech běžně pohybuje okolo 22 korun? Samozřejmě, že ne. A přece se takový cukr u nás prodává a kupuje. Přesvědčil nás o tom test vanilkového cukru. Výrobek se na pultech prodává v malých sáčcích. Pár gramů za pár korun. Když si ale drobné balení přepočteme na cenu za kilogram, hned je všechno jinak. Za mimořádnou cenu, mimořádná kvalita. Tak by to mělo být. Ale nebylo. Přítomnost vanilinu byla citlivým přístrojem zjištěna v testovaném výrobku v tak mizivém množství, že v podstatě šlo jen o předražený cukr.
Pro účely testu jsme nakoupili 13 výrobků, z toho tři s označením vanilkový cukr a deset s označením vanilinový. Při zkouškách nás zajímalo, kolik je ve vanilkových cukrech vanilinu, podle kterého jsme vypočítali obsah pravé vanilky, kterou výrobci hrdě deklarovali na obalu. U vanilinových jsme zjišťovali, která aromata byla použita a v jakém množství.
Ať už do velikonočního beránka použijeme cukr s pravou vanilkou nebo s její náhražkou, chceme mít těsto voňavé. Funkci citlivého „nosu“ převzal laboratorní přístroj chromatograf, který změřil koncentrace hledaných látek s přesností na tisíciny miligramu. A tak se objevily propastné rozdíly v kvalitě jednotlivých výrobků co do obsahu požadovaných aromatických látek. Že se šetří s drahou vanilkou, to by se ještě dalo předpokládat. Ale že by se výrobcům vyplatilo škudlit i s chemickými náhražkami, to jsme opravdu nečekali. Test ukázal, že i k tomu u některých výrobků došlo.